S penězi vyjdou, ale jen díky pečlivému hospodaření. A odříkání.
Téměř čtvrtina domácností ve Zlínském kraji si nemůže dovolit týdenní dovolenou mimo domov. Nečekaný desetitisícový výdaj by nezvládla víc než pětina z nich.
Vyplývá to z průzkumu životních podmínek za rok 2018, který zveřejnil Český statistický úřad.
„To ale znamená, že se nám nesmí pokazit třeba pračka,“ říká dvaačtyřicetiletá Hana ze Zlína.
Její domácnost čítá čtyři lidi, z toho dvě děti ve školním věku. Oba dospělí pracují. Na dovolenou prý naspoří vždy, každý druhý rok jedou k moři, mezitím tráví dovolenou v tuzemsku. Nejčastěji na chatě rodičů.
Ve statistickém srovnání patří tato rodina do nejpočetnější příjmové kategorie. Na jednoho člena domácnosti měsíčně vychází 12 až 15 tisíc korun. „V kraji je na tom stejně 26,3 procenta domácností,“ uvedla ředitelka Českého statistického úřadu ve Zlíně Hana Hruboňová.
O kolonku výš, tedy mezi 15 a 20 tisíci na jednoho člena, je 25,2 procenta domácností.
Průzkum nabízí zajímavé údaje. Vypozorovat se dá, jak se lidé v jednotlivých krajích staví k hospodaření s penězi. Například dovolenou si ve Zlínském kraji nemůže dovolit 24,7 procenta domácností, zatímco třeba v Královéhradeckém tentýž údaj uvádí méně domácností, 19,1 procenta. Kromě toho má kraj v Čechách také méně domácností, které si nemohou dopřát každý druhý den maso nebo dostatečně vytopený byt.
Na druhou stranu by ale nečekaný výdaj zaskočil víc domácností než ve Zlínském kraji. Zatímco v Královéhradeckém kraji to tvrdí 27,2 procenta domácností, ve Zlínském kraji jen 22,3 procenta.
Platby za bydlení jsou náročné, ale v prodlení je málokdo
To, že zdejší lidé umějí rozumně hospodařit, průběžně potvrzují i průzkumy, které se dotýkají platební morálky při splácení dluhů nebo porovnání úspor.
„Lidé ve Zlínském kraji mají mimořádně odpovědné chování,“ potvrdila manažerka výzkumu České spořitelny Lenka Korečková při jednom z dotazníkových šetření, které banka dělala.
Domácnosti nepřipravené na nečekané výdaje
Poznámka: Číslo uvádí procento domácností, které si nemůžou dovolit nečekaný výdaj ve výši 10 700 Kč. Zdroj: ČSÚ Zlín |
V porovnání osobních bankrotů a finanční gramotnosti skončil Zlínský kraj na pátém místě. Ukázalo se také to, že ačkoliv měli lidé druhé nejnižší platy, dokázali v průměru uspořit 14 procent z každé výplaty.
Příjem domácností ve Zlínském kraji průběžně roste. Zatímco v roce 2014 dělal 138 590 korun na osobu a rok, loni to bylo 162 564 korun. To je čistý peněžní příjem, tedy částka, kterou mohli lidé utratit. V rámci republiky je to druhý nejnižší údaj. Méně, i když jen o 462 korun, měly domácnosti v Ústeckém kraji.
Zatímco v minulých letech větší část domácností uváděla, že s penězi vycházejí obtížně, loni byl poměr vyrovnaný. Polovina domácností to navzdory nízkým příjmům zvládá.
Největší zátěží zůstávají náklady na bydlení, které odčerpávají 15,3 procenta z příjmů domácností ve Zlínském kraji. Měsíčně to činí včetně energií průměrně 5258 korun. Pro porovnání: nejméně platí za bydlení lidé na Vysočině (4689 korun) a nejvíce v Praze (7593 korun). Mimo Prahu je nejdražší bydlení v Ústeckém kraji, kde lidé zaplatí 6163 korun každý měsíc.
Jako obtížnou cítí tuto položku téměř pětina domácností ve Zlínském kraji. Pouze 1,2 procenta z nich však má prodlevy v placení nájmu.
Víc než 70 procent zdejších domácností má vlastní bydlení. Z toho 48 procent v rodinném domě a 23 procent v bytě. Nejčastěji, v 31 procentech případů, mají k dispozici tři místnosti. Jen o něco méně domácností žije ve čtyřech, pěti a více pokojích.
Vůbec nejpočetnější skupinu tvoří dvojčlenné domácnosti, v pořadí za nimi se umístily ty, v nichž žije jen jeden člověk. V celkem 31 procentech domácností jsou děti, stejný počet tvoří domácnosti seniorů.
