Když se ve Zlínském kraji před třemi lety ve velkém šířil africký mor prasat, začal masivní odstřel divočáků a jejich počet výrazně poklesl. Podle statistik jich v regionu předloni žilo téměř 1900, přičemž v roce 2016 skoro 3 tisíce. Ještě v roce 2005 jich přitom bylo jen asi 1600.
Odborníci na zvěř ovšem říkají, že jde jenom o odhady, byť jsou statistiky vedeny, realita může být jiná. Podle nich je třeba černou zvěř intenzivně střílet, aby páchala méně škod na polích a v lesích.
„Počty divočáků v honitbách Zlínského kraje určitě poklesly. Vycházím ze zkušeností v naší honitbě,“ reagoval Jaromír Šnejdrla, který je předsedou mysliveckého spolku Stráž Choryně a současně řídí zemědělské družstvo Agrotech Poličná.
„Jako zemědělec jsem za to rád, černá zvěř je pro zemědělce pohroma. Když se dostane do kukuřice nebo řepky, škody jdou do tisíců korun,“ doplnil.
Myslivci hlásí, že poté, co stavy černé zvěře snižoval zmíněný africký mor a s tím spojený intenzivní odstřel, nyní zase rostou. „Vrací se to do původních čísel. Pokud se nebude dál zodpovědně lovit, nastane problém,“ upozornil šéf myslivců na Zlínsku Zdeněk Hluštík.
Bachyním se rodí více selat, některé je mají dokonce dříve, než jsou fyzicky zralé. Proto by myslivci měli střílet samice, které mají selata. V této souvislosti se například v Německu řešila myslivecká etika, protože by se matky neměly oddělovat od potomků.
„Situace je taková, že už to nemůžeme tak brát. Současně ale nepřinutíte myslivce, aby střílel na bachyni, která má kolem selátka v ‚pyžamu‘,“ tvrdí Hluštík.
„Každopádně apelujeme na myslivce, aby černou zvěř hodně stříleli,“ zdůraznil.
„Lovíme černou zvěř, jak nejlépe umíme. Na druhé straně jsem ochoten jako zemědělec akceptovat určitý počet druhů zvěře v honitbě. Prostě nechci, aby tam nebylo žádné prase,“ podotkl Šnejdrla.
Zlín zvyšuje zástřelné
Divočáci páchají největší škody v řepce a v kukuřici. Co nesežerou, to polámou, poválí. Letošní mírná zima jim navíc vyhovuje, mají dostatek potravy. Podle Hluštíka nepohrdnou ani malými srnčaty.
„Snižování populace divočáků je stále na místě,“ souhlasí šéf Krajské veterinární správy ve Zlíně František Mahdalík.
Podle něho se populace černé zvěře zvětšuje, protože má k tomu prostor a dostatek potravy.
„Pomohli jim i přemnožení hlodavci. Všechno jim hraje do noty. Zažívají bohaté období, ale potom přijde slabší,“ domnívá se Mahdalík.
Své o tom vědí i přímo ve Zlíně, v jehož okrajových částech (Mladcová, Zlínské Paseky, Vršava) lidé hlásí vyšší výskyt divočáků, kteří tam dělají škody zemědělcům.
Město proto bude myslivcům zvyšovat v problematických lokalitách zástřelné za mrtvého divočáka ze čtyř na pět tisíc korun. Vydalo i povolení lovu černé zvěře na nehonebních pozemcích ve vlastnictví města.
Stát ještě do loňska také myslivcům dával zástřelné, ale dnes už je to jen nálezné dva tisíce korun za uhynulý kus.
Reálné počty divočáků se obtížně určují i proto, že tato zvířata hodně migrují. Pokud jde o jejich odstřel, jsou čísla přesnější. Loni myslivci ve Zlínském kraji zabili přes 3 tisíce divokých prasat. V roce 2018 to bylo více než 5 tisíc a rok předtím přes 12 tisíc. To bylo ale dáno africkým morem, který zvířata decimoval a vyvolal také jejich plošnější likvidaci, aby se nákaza nešířila.
Letos v lednu myslivci odevzdali ke kontrole na veterinární správu přes tisíc zabitých divočáků, mezi nimiž však byly i kusy zastřelené na konci loňského roku. Musejí zvířata testovat předtím, než mohou maso použít ke spotřebě.
„Je to solidní číslo. Kdyby takto pokračovali dál, bylo by to dobré. Redukce počtu divočáků musí pokračovat,“ konstatoval Mahdalík.
Myslivec: Když se zemědělcům nedaří, může za to někdo jiný
Myslivci mají zakázáno černou zvěř výrazněji přikrmovat. Veterináři už jednomu spolku v regionu udělili pokutu 15 tisíc korun za to, že toto nařízení nerespektoval.
Někteří zemědělci si myslí, že myslivci se o redukci počtu divočáků příliš nestarají. Jsou proto rádi za nový zákon, který by jim měl umožnit, aby uplatnili nároky na náhradu škody způsobené zvěří na polích do tří měsíců od jejího vzniku. Dosud byla lhůta jenom dvacet dní.
„Dnes zemědělci tahají za kratší konec pomyslného špagátu. Například řepka už je vysoká v květnu, ale dostanete se k ní při sklizni až v polovině července. Někteří kolegové to chtěli řešit soudní cestou, ale doplatili na důkazní nouzi,“ řekl Šnejdrla.
Prokázané škody musejí potom uhradit myslivecké spolky, v jejichž honitbách zvěř žije.
„Nejsme z nového zákonu nadšení,“ poznamenal Hluštík. „Připadá mi, jako by celý národ, zčásti z neinformovanosti a zčásti záměrně, byl proti myslivcům. Přitom zemědělci jsou zvláštní sorta, stěžují si na hraboše, na srnce, na prasata. Vždycky, když se jim nedaří, může za to někdo jiný,“ dodal.
