Debatu o tom, jestli nová cesta ze Zlína do Fryštáku, který protne dálnice D49, povede v Kostelci tunelem, řeší silničáři s tamními obyvateli už skoro dvacet let. Letos v létě ale přišli s konkrétními čísly. Přes půl kilometru dlouhý vrtaný tunel ve svahu v Kostelci by stál kolem 600 milionů korun. A to je podle silničářů příliš.
„Naši nadřízení i Státní fond dopravní infrastruktury nám sdělili, že je to příliš drahé, že to ekonomicky nevychází a že tunel nedoporučují. Máme dále prosazovat variantu zářezu,“ nastínil šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Karel Chudárek.
Dálniční přivaděč, který musí být hotový v době, kdy se dálnice D49 dostane do Fryštáku, má vést krajinou kolem tamní přehrady na pilířích a svah mezi malým a velkým kostelem má překonat pod povrchem. Ve více než 10 metrů hlubokém zářezu.
To ale místním obyvatelům vadí. Po silničářích chtěli, aby zpracovali a posoudili i tunelovou variantu. Při jejich nedávném společném setkání však k dohodě nedošlo.
„Námi požadovaná tunelová varianta byla ze strany silničářů jednoznačně a bez jakékoli alternativy zamítnuta jako drahá. A to velmi obecně a formálně podle obecných tabulkových propočtů,“ postěžoval si Ivo Kovář ze Sdružení pro ekologii Kostelec.
„Nebrali v potaz kromě ekonomického hlediska, také ekologické a krajinotvorné. Vypočetli nejdražší variantu, aby ji mohli ihned zamítnout,“ míní.
Chudárek argumentuje tím, že se náklady na tunel počítají podle tabulek, kde je vyčíslena cena za určitý úsek stejně jako třeba u dálnic. Silničáři pracovali s variantou vrtaného tunelu, obyvatelé teď preferují sypaný, který je o něco levnější.
„Oni tam dálnici prostě nechtějí. Lidsky jim rozumím, ale musejí se smířit s tím, že cesta je v územním plánu,“ vzkázal Chudárek.
Podle něho jiná varianta neexistuje. „Zářez jsme postupně zmenšovali, zmizely z něho zastávky i obratiště pro sypače, aby byl zásah do krajiny co nejmenší,“ řekl Chudárek.
„Zástupci města i Zlínského kraje by měli mít zájem na životním prostředí obyvatel a měli by požadovat zpracování levnějších a ekologičtějších variant, tedy sypaného tunelu, jak je to běžné v sousedních zemích,“ apeluje Kovář.
Podle náměstka hejtmana přes dopravu Pavla Botka, který u jednání také byl, se kompromis bude hledat těžce. Nicméně říká, že kraj dálnici a její přivaděč potřebuje.
„Nemyslím si, že by byl přivaděč ekologickou a krajinnou zhůvěřilostí. Je to liniová stavba, která území nedevastuje,“ domnívá se Botek.
Pokud by silničáři tunel postavili, bylo by na kraji, aby se o něho staral, což by ho ročně stálo několik milionů korun.
Botek i Chudárek vyzývají spolek, ať navrhne vlastní, levnou a reálnou variantu.
Hrozí problémy s vodou i sesuvy půdy
Přivaděč nebude mít čtyři pruhy, jak se původně předpokládalo, ale jen dva, ve stoupáních tři. Lidé v Kostelci ale říkají, že právě to platí z velké části pro jejich území. A odmítají cestu ještě z jiného důvodu: mají strach, že nestabilní jílový svah ujede a v půdě se ztratí voda. Opírají se přitom o hydrologické a geologické posudky.
„Pokles hladiny spodní vody způsobí úbytek vody ve studnách i usychání vegetace v širokém okolí přivaděče. Tyto informace silničáři bagatelizují,“ obává se Kovář.
Chudárek připustil, že problémy s vodou nastat mohou, podle něho je to ale stejné riziko, i kdyby dálniční přivaděč vedl tunelem. Uznává také, že zdejší půda není pevná.
„Máme tam ale opěrné stěny, které jsou navržené tak, aby svah udržely,“ vzkázal Chudárek.
Kovář v této souvislosti upozornil na sesuv půdy v roce 2013 na dálnici D8 u Litoměřic.
Silničáři už v případě dálničního přivaděče do Zlína požádali o územní rozhodnutí a řízení bylo přerušeno. Spolek říká, že pokud nedojde k dohodě, proti povolení se odvolají, případně sáhnou po žalobě.
„Zřejmě budeme muset volit i tyto varianty. Skoro 20 let jednáme a stále jsme na stejném místě,“ uvedl Kovář.
Chudárek i s ohledem na popsané potíže nedokáže říci, kdy by se mohlo začít stavět. Stejně nejisté je to u dálnice D49 z Hulína do Fryštáku, na kterou by mělo do konce roku ministerstvo dopravy vydat stavební povolení, proti němuž se však téměř určitě odvolají ekologické spolky.
