Po dálnici D49 už se mělo dávno jezdit, stále se ale nezačala stavět. Pokud by byla hotová, jezdilo by přes Zlín výrazně méně aut a lidé z Valašska by to měli blíž na dálnici. Přípravy 18 kilometrů dlouhého úseku za devět miliard korun jsou však u ledu.
Brněnský krajský soud totiž za celý rok nerozhodl o žalobách ekologického spolku Egeria, který napadl fakt, že v trase cesty žije křeček polní (kvůli němu stála příprava už dříve) a dalších 17 chráněných živočichů (viz též Stavba dálnice D49 se odsouvá, aktivistům opět vyšla sázka na křečka).
Ministerstvo životního prostředí loni potvrdilo výjimku, aby silničáři mohli stavět, ekologové se ale obrátili na soud. V březnu 2017 kvůli křečkovi a v červenci téhož roku kvůli dalším chráněným tvorům, například rakovi či čmelákovi.
Soud přiznal žalobám odkladný účinek, což znamená, že přípravy zastavil do doby, než o nich rozhodne. To se však zatím nestalo.
„Soud by měl zrychlit svoji činnost. Nejde to dělat tak, že rozhodne třeba až po dvou letech,“ reagoval hejtman Jiří Čunek, který kritizuje i zastavení příprav.
„Je to zneužití institutu předběžného opatření, který by se měl využívat jen ve chvíli, kdy hrozí neodvratitelná škoda. Jaká škoda může ale vzniknout tady, když už tam křečci nejsou,“ dodal hejtman.
Soud neviděl důvod pro přednostní rozhodnutí
Soud se brání tím, že loni nevydal předběžné opatření, ale přiřkl žalobě odkladný účinek. Praktický dopad je však totožný – investor nemůže v přípravě stavby pokračovat. Silničáři se přitom s dálnicí D49 trápí už řadu let.
„Vnímám to jako naprosto nehorázné. Soud opomněl několik věcí, například skutečnost, že je to stavba ve veřejném zájmu,“ prohlásil šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Karel Chudárek.
„Máme biologické průzkumy, které říkají, že křeček už v trase cesty není a postarat se o další chráněné živočichy není problém,“ zdůraznil.
Mluvčí brněnského krajského soudu Eva Sigmundová sdělila, že o žalobě, která se týká křečka, bude v neveřejném jednání rozhodnuto tento měsíc, o druhé žalobě v květnu či červnu. A odmítá, že by soud nekonal.
„Standardní lhůta pro vyřízení věci je 1,5 až 2 roky. Ve shora uvedených věcech neshledal soud důvody pro rozhodnutí v devadesátidenní lhůtě, zároveň jsou ve věci podány návrhy na předností vyřízení věci,“ konstatovala Sigmundová.
„Soudci si v zásadě dělají, co chtějí. Jeden člověk s nesmyslným důvodem zastaví dálnici, ačkoliv by měla příprava běžet, protože pro předběžné opatření nebyl důvod,“ naznačil Čunek.
Olomoucký soud rozhodl o D1 do 90 dní
Zajímavé je v této souvislosti počínání olomoucké pobočky ostravského krajského soudu. V podobném případu, který se týkal výskytu chráněných živočichů v trase pokračování dálnice D1 u Přerova, totiž rozhodoval rychleji. Žalobě z loňského října přiznal odkladný účinek, současně si ale sám stanovil, že o ní rozhodne do 90 dní, což také udělal.
„Krajský soud si je vědom důležitosti dostavby dálnice D1. Odkladný účinek proto omezí práva jiných osob na zcela omezenou dobu,“ napsala v odůvodnění usnesení soudkyně Zuzana Šnejdrlová.
Přitom se odvolala na zákon o urychlení výstavby, jehož novela platí od letošního roku. Podle ní mají soudy v podobných dopravních či vodních stavbách rozhodnout do 90 dní.
Hlavní postavou spolku Egeria je Miroslav Mach, který s MF DNES nekomunikuje. Proti dálnici D49, jež má být součástí evropské dálniční sítě, brojil i u Evropské komise.
„Do málo narušené a dosud čisté krajiny zbytečně zatahuje tranzitní dopravu,“ stojí ve stížnosti Egerie (viz též Aktivista žene spor o dálnici D49 do Bruselu. Je zbytečná, stěžuje si).
V tomto spolku působí také opoziční krajský zastupitel Zdeněk Vacek, jehož si právě Čunek vytáhl na post předsedy výboru pro investice a životní prostředí. Vacek se ale brání, že do problematiky dálnic ve spolku Egeria nezasahuje (viz též Zastupitelé vyhodili hejtmanova muže z výboru. Doplatil na blokádu dálnice).
