„Příčiny vidím ve skokovém nárůstu cen stavebních materiálů a prací a také ve vysoké úrokové sazbě, nikoliv na straně developerů,“ uvedl Peter Surovič, předseda představenstva a výkonný ředitel PSG Construction.
„I když se ceny ve stavebnictví postupem času stabilizovaly, náklady spojené s výstavbou a financováním nových projektů jsou pro řadu lidí jednoduše příliš vysoké a sen o vlastním bydlení se v průběhu času neustále vzdaluje,“ dodal.
Podobný názor má realitní makléř Jan Barák ze společnosti Sluneční reality, která prodává nové byty ve Starém Městě.
„Dnes už i na vesnici jen těžko postavíte rodinný dům v ceně do pěti milionů korun. Bavíme se o částce šest až osm milionů korun. Dostupnost bydlení je tak pro řadu klientů výrazně omezená,“ konstatoval.
Potvrzují to také čísla zveřejněná Českým statistickým úřadem. Ve Zlínském kraji se loni začalo stavět o 30 procent méně bytů a rodinných domů než rok předtím. Ještě v roce 2022 přitom byl počet dokončených bytů v regionu nejvyšší od roku 2009. Celostátní pokles bytové výstavby činí meziročně dokonce 40 procent. To ale může být zkresleno vyššími čísly za loňský rok.
„Takový propad je překvapivý zejména v době, kdy je jedním z hlavních deklarovaných politických cílů zlepšit dostupnost bydlení. Nedostatečná je nabídka na primárním i sekundárním trhu,“ uvedl pro ČTK expert na reality a stavebnictví v KPMG Josef Kupec.
„Nárůst nucených prodejů secondhandových bytů se kvůli nárůstu úrokových sazeb prakticky nekonal. Počet nabízených bytů se téměř nezměnil a zůstává na úrovni z let 2020 až 2022, tedy o přibližně 30 procent níže, než je desetiletý průměr,“ naznačil.
Města v kraji se pustí do stavby bytových domů, přidají se i developeři |
Podle lidí z branže je dlouhodobě problémem velká byrokracie. „Povolování staveb obdobného charakteru není v našich podmínkách úplně snadná disciplína. Díky tomu může příprava trvat několik let, které developera stojí nemalé prostředky,“ upozornil Martin Kroča z Reality Rochus, která staví novou bytovou čtvrť v Uherském Hradišti v rámci projektu Nové Jaktáře.
Pomoci může digitalizace stavebního řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj ji musí podle nového stavebního zákona zajistit k začátku července. Podle ministra Ivana Bartoše chce stát, aby pro stavbu běžného rodinného domu bylo možné získat povolení za jeden měsíc.
Zájemci čekali na snížení úrokové sazby
Zmíněné úrokové sazby hypotečních bank hrají roli v rozhodování lidí, zda si nové bydlení pořídit, zásadní roli. „Zájem ze strany kupujících je velký, většina klientů ale vyčkává na případné snížení úrokových sazeb financujících bank, což se pomalu začíná dít,“ poznamenal Kroča.
Česká národní banka už koncem prosince snížila základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úroky bankovních vkladů a úvěrů, o 0,25 procentního bodu na 6,75 procenta, a nyní znovu o dalšího 0,5 procentního bodu. Aktuálně je tak základní sazba 6,25 procenta.
Zároveň od ledna zrušila povinnost pro banky, které nyní musí uplatňovat limit maximální výše celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu (DTI). Cestu k výrazně levnějším hypotékám to ovšem patrně neotevře.
„Nemyslím si, že by se ještě úrokové sazby hypotečních bank dostaly pod dvě procenta, jak tomu bývalo v letech před rokem 2022, kdy se jednalo o opačný extrém levných peněz,“ uvažuje Kroča.
Když si architekt sám předělá byt ve Zlíně, odkazu Bati se nevyhne |
„Úrokové sazby a parametry pro schválení úvěru jsou pro řadu klientů nedostupné a neakceptovatelné,“ řekl Lukáš Hrančík ze společnosti Confratelli, která staví nové byty ve Štípě. „Jsem si jistý, že trh se velmi pozvolna bude oživovat, spíše ale až ve druhé půlce roku, kdy úrokové sazby budou již akceptovatelné pro klienta, respektive úvěr bude schvalitelný či předschválen,“ doplnil.
Stejně tak může pomoci fakt, že v mnoha případech přestřelené ceny stavebnin se za poslední půlrok stabilizovaly. „Ceny stavebních materiálů pochopitelně významně ovlivňují celkové náklady na bytovou výstavbu, což má dopad i na nižší počet nově vznikajících bytů,“ podotkl Surovič.
Dá se dokonce čekat jejich další pokles o deset až dvacet procent podle sortimentu, zejména jde o dřevo, cihly a podobný materiál. „Trh se stavebním materiálem je uměle vyhnaný směrem nahoru díky dřívější extrémní poptávce a nedostupnosti některých materiálů – izolace, polystyren a podobně,“ poukázal Hrančík.
