Zlínská čtvrť Obeciny patří dodnes mezi velmi žádané lokality, přestože zde najdete v bytových domech víceméně uniformní třípokojové byty s plochou přibližně 68 m², balkony a sklepy. Šedesát let po svém vzniku pochopitelně neodpovídají současným nárokům.
Pohled od kuchyňského ostrůvku do vstupní chodby
Roman Belžík, šéf architektonického ateliéru Mur, a jeho žena tedy věděli, že je čeká rozsáhlá rekonstrukce. Cíl? Vytvořit vzdušný, sjednocený prostor, který by působil velkoryse a přitom byl naprosto funkční. Důležité bylo také vytvořit samostatné WC. Velké stavební úpravy proto zahrnovaly vznik nového hygienického zázemí.
Odstraněním příčky mezi kuchyní a obývacím pokojem se dispozice bytu z 3 + 1 změnila na 3 + kk. Zmizely také příčky úklidové komory a její funkci převzaly vestavěné skříně. Všechna nadpraží v bytě se sjednotila na výšku 2 300 milimetrů. Byt začal dýchat.
Rekonstrukce jako experiment
Hlava rodiny a architekt v jedné osobě se navíc rozhodl k celému projektu přistoupit jako k experimentu. Chtěl si zkrátka vyzkoušet nepříliš běžné postupy a materiály. A jak říká, kde jinde než na vlastním bydlení.
Za kuchyňskou linku nechtěl dávat obklad ani sklo, nic, co by prostor zbytečně narušovalo. Povrch proto ošetřil nátěrem z laku. Ten vypadá a funguje výborně a navíc je levnější. Kvalitní lakový nátěr nahradil i sokly. Jednolitost plochy nic neruší a nebylo nutné ani instalovat drahé a pracné podomítkové lišty.
Velmi se osvědčilo originální řešení parapetů. Architekt hledal jemný detail, takže klasický parapet s „nosem“ nevyhovoval. Nakonec zvolil prostou lakovanou překližku, která zapadá do celkového konceptu bytu. Jednoduché, efektní a levné.
Byt není velký, a proto bylo třeba zamyslet se nad co největší úsporou prostoru. Vestavěné skříně sahají až do stropu a propojují celý byt. Poskytují tak veškerý potřebný úložný prostor, přitom jsou velmi nenápadné. Šikovnou vychytávkou je vysouvací stůl integrovaný do kuchyňského ostrůvku. Ten v zasunuté poloze obslouží dvě až tři místa, ale pokud přijde návštěva, posadí se k němu až pět lidí.
Svítidla BOMMA ze Světlé nad Sázavou zajímavě komunikují s obrazy Lenky Výmolové.
Podnože ke stolům od značky Master&Master použil Roman Belžík jak u jídelního, tak u konferenčního stolku, což pomáhá pocitu ucelenosti prostoru. Rodina si také pochvaluje velký dřez s vnitřním odnímatelným odkapávačem značky Franke.
Úskalí rekonstrukce
Oříškem byla okna. Nastávající manželé chtěli co nejvíc propojit krásné okolí s interiérem, proto na počátku počítali s okny bezrámovými. Jenže Obeciny jsou v památkové zóně, kde je nutné v exteriéru respektovat řazení oken včetně bílých rámů. Okno s rámem z jedné strany skrytým a z druhé přiznaným by však vyžadovalo velmi drahé a komplikované řešení. Nejlepší volbou se tak stala okna od SCHS Stolárny ze Svatého Štěpána, která mají slícované okenní rámy s rámy otvírky.
Kompromis bylo třeba hledat také u dveří do dětského pokoje. Ty měly původně vést z chodby, ale po provedení sond se ukázalo, že právě zde je umístěn střešní svod. Nakonec bylo nutné dveře umístit do hlavního obytného prostoru.
Obklad z recyklovaných cihel odkazuje na baťovskou cihlovou fasádu.
A co by dnes architekt změnil? „Asi bych se nebál příště víc zainvestoval do chytrých světel, která umí pracovat s chromatičností. Večer je totiž ideální co nejteplejší osvětlení, tedy okolo 2 500 až 2 700 K, naopak přes den by hodnoty měly být co nejvyšší, protože se tak blížíte přirozenému dennímu světlu,“ říká autor a investor projektu v jedné osobě. Světlo je obecně velmi opomíjené, přitom má zásadní vliv na to, jak se v interiéru cítíme.
Použité materiály
Ústřední roli v interiéru hraje překližka. Jak říká Roman Belžík, jde o krásný materiál, který umí ukázat řemeslné zpracování. Svým řezem dává vyniknout detailům, ve své ploše má krásné struktury dřeva. Pro oddělení funkcí jednotlivých prostor byly použity různé povrchové úpravy.
Původním záměrem bylo sundat omítku a využít vzhled obnažených cihel. Bohužel se ukázalo, že při původní výstavbě si zedníci vytvořili ve stěnách revizní průchody mezi byty, které potom ledabyle zazdili. Tato místa by pak kazila kýžený pohledový efekt.
Alternativní řešení je však neméně zajímavé: byl použit odpadní materiál ze starých cihel. Z něj nařezané pásky byly k povrchu připevněny lepicí stěrkou a vyspárovány. „Myšlenka využít starý materiál a dát mu nový život je mi velmi blízká,“ zdůvodňuje volbu architekt. Obklad je zároveň odkazem na typicky zlínskou cihlovou fasádu.
Jednoduchý levný obklad s šedou spárou vytvořil v koupelně moderní geometrický dekor.
V koupelně najdeme jednoduchý a levný bílý obklad s šedou spárou. Tvoří výrazný vzor, proto byla na podlahu koupelny použita voděodolná stěrka v šedém odstínu beze spár, aby tento výtvarný prvek nenarušovala.
Na podlahách si rodina vždy přála dubové vlysy. Jejich cena je však přiměla hledat alternativy. Řešení se našlo: vrstvené dřevěné podlahy, kde je horní část tvořena pěti milimetry masivního dubu a zbytek je z levnějších dřevin. Podlahu lze dokonce přebrousit, takže vydrží velmi dlouho.
O projektuautor: ateliér Mur, Ing. Roman Belžík |
Vybavení interiéru charakterizuje láska k místnímu řemeslu, designu i umění. Vedle produktů výše zmíněných Master&Master nebo SCHS Stolárny zde najdeme židle TON a světla BOMMA Soap. Na stěnách visí obrazy Lenky Výmolové, v nichž autorka zkoumá téma domova a reflektuje krajinu Valašska a Slovácka.
Díky skloubení architektury, designu a řemesla se z šedesát let starého bytu stal moderní a dokonale funkční obytný prostor, který využívá logiky původního návrhu a skládá poctu duchu baťovské architektury.
Historie Obecin
Dělnické kolonie, které vznikly v Baťově Zlíně mezi válkami, zná asi každý. Méně už se ví, že v průběhu druhé světové války architekti a urbanisté spolu s J. A. Baťou přemýšleli nad novým konceptem bydlení pro zaměstnance, tentokrát ne v domečcích se zahrádkami, ale v bytových domech. Ty se ve Zlíně poprvé objevily právě ve čtvrti Obeciny.
Premiéru zde měly prefabrikáty a typizované prvky. Šlo o začátek trendu, který postupně ve výstavbě převládl. Na budovách je patrná kontinuita baťovské tradice, například v cihlových obkladech fasád, ale nově i inspirace skandinávskou architekturou.
Zádveří. Úložné prostory propojují vchod s koupelnou.
Architekt Vladimír Karfík, který domy v této čtvrti navrhoval, počítal s tím, že se do nich nastěhují lidé uvyklí životu v rodinných domech. Z toho důvodu jednotlivé bloky oddělil velkorysými zelenými plochami s ovocnými stromy. Domy mají jen tři patra a nedrží jednotnou hloubkovou ani výškovou linii, což vytváří komornější dojem a pocit soukromí.
Rozmanitá domovní znamení nad hlavními vchody dodávají stavbám osobitost. Výstavba Obecin probíhala ve třech etapách, rekonstruovaný byt pak spadá do druhé z nich, byl postavený v roce 1962. Město Zlín v současnosti plánuje rozsáhlou revitalizaci veřejného prostoru této čtvrti.
Ateliér MurOd roku 2016 funguje pod značkou Mur ve Slavičíně u Luhačovic tým architektů, stavebních inženýrů a rozpočtářů. Naším hlavním cílem je kvalitní architektura s duší, dořešená do nejmenších detailů. Zakládáme si na týmové spolupráci a diskuzi, díky níž se nám daří odstraňovat všechny slabiny návrhu. Pod jednou střechou poskytujeme kompletní servis od studie, projektu, vyřízení stavebního povolení, inženýrské činnosti až po autorský dozor. Rádi poradíme i při výběru zhotovitele. Základním kamenem je pro nás dobře zpracovaný technický návrh. Vždy respektujeme rozpočet, nevymýšlíme vzdušné zámky, ale realistická řešení, u nichž je funkčnost na prvním místě. Našimi klienty jsou obce, developeři, firmy i soukromé osoby. Stejně pečlivě se věnujeme stavbám v řádech stovek milionů korun i malým zakázkám. Zkoumáme krajinu české architektury a nebojíme se výzev. |
