„Vítězný byl hned první pokus, další už byly slabší a slabší,“ směje se Roman Žáček. Na krku má věnec z česneku a užívá si ovace. Je znát, že se baví.
Ostatně jako všichni okolo. Po vzoru sportovních hvězd vzorně odpovídá na otázky novinářů bezprostředně po vyhlášení výsledků. Žádný speciální trénink ale neprozradil. Prý není. „Pravidelně neplivu,“ ujišťuje. „Zato jezdím sem na česnekové slavnosti, česnek hodně jím a taky ho pěstuju,“ dodává mladý muž.
Držitel rekordu z roku 2016, Jarda Dvouletý, letos zůstal kousek pod stupni vítězů. „Někdy to tam padne, někdy ne,“ říká zamyšleně. „Rekordů jsem měl několik po sobě a vždycky jsem je další rok překonal. Letos se prostě nedařilo,“ dodává.
Soutěž má tradici jen o rok kratší než festival sám. Pravidla jsou jednoduchá. Na trávníku se vyznačí páskou výseč podobná, jakou mají koulaři na atletickém stadionu. Na kraj se položí sáček s naloupanými stroužky česneku a nechybí ani čára, která se nesmí přešlápnout. Do kvalifikace nastoupila asi dvacítka závodníků. Věk, pohlaví ani nic jiného nehraje roli. Podstatné je jen to, kam stroužek česneku dopadne.
Nejlepších pět pak postupuje do finále. I když závodníci odpadávají, řady diváků příliš neřídnou. Zvláštní podívaná má skutečnou sportovní atmosféru. „Slyšeli jsme o takové soutěži před lety v rádiu. Konala se v Německu a rekord byl kolem 15 metrů. Jenomže když jsme začali přemýšlet, jak ji zorganizovat, už jsme žádné další informace nenašli,“ vzpomíná pořadatel Mojmír Šemnický. Tak si pravidla vymysleli a uzpůsobili je zámeckému parku.
Festival česneku se v Buchlovicích koná už 17 let a vznikl pro to, aby propagoval Slovácko jako česnekářský region. Pěstitelé tady nabízejí řadu odrůd česneku, zájemci mohou ochutnat i česnekové pivo či zmrzlinu. Kromě toho jde ale především o společenskou akci s doprovodem cimbálových muzik, dechových hudeb a folklorních souborů.
