Toho se ve Zlíně zúčastnilo 50 tisíc lidí. „Tomáš Baťa umírá 12. července ráno a už v ten samý den v poledne jsou deníky plné této zprávy,“ přiblížil ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně-Klečůvce David Valůšek, který výstavu připravuje.
„Kromě toho, že to byl pro celé město velký šok, musel se za den a půl založit Lesní hřbitov, nachystat hrobka pro Baťu a začít organizovat pohřeb pro 50 tisíc osob.“
Tehdejší vedení města a baťovských závodů mělo zkušenosti s pořádáním oslav 1. májů, což byly obdobné masové akce. I tak šlo o mimořádně hektickou záležitost, která se od té doby ve Zlíně zřejmě nezopakovala. „V době od úmrtí do pohřbu je Zlín plný napětí i obrovské činorodosti. Na pohřbu je 50 tisíc lidí, spousta žurnalistů, natáčí se film, který se už 15. července promítá v kině,“ přiblížil Valůšek. „Je to velmi silný moment.“
Na výstavě bude k vidění přibližně 60 dobových fotografií, spíše menšího formátu. Každá bude na samostatném stojanu. Provázet je budou texty, které návštěvníkům více osvětlí viděné. Výstava pojedná i o tom, jak se firma vyrovnala se ztrátou svého zakladatele a šéfa. I když Tomáš Baťa umřel v době velké hospodářské krize, podnik to zvládl.
„Ukázalo se, že stroj se opět rozjel,“ připomněl Valůšek. „A to by měl být i závěr výstavy s tím, že Zlín i firma Baťa vstupují do dalšího roku s velkou dynamikou.“
Výstava bude umístěná v přízemí památníku, kde je i maketa letadla. K vidění bude od 12. července do 18. září. „Každý rok se snažíme přiblížit lidem něco z tragické události a z období, kdy vznikal památník. Na letošní rok připadá kulaté výročí, proto chceme udělat výstavu v duchu posledního rozloučení s Tomášem Baťou,“ zmínila vedoucí Památníku Tomáše Bati Dana Macourková.
V památníku by se v budoucnu měly objevit i hodinky, které měl Baťa při nehodě u sebe. Architekt Petr Všetečka, jenž je autorem přestavby památníku, pro ně navrhuje speciální vitrínu. Otázka je, kdy se nápad podaří zrealizovat. „Možná by to mohlo být příští rok, kdy nás čeká další kulaté výročí – 90 let od otevření památníku,“ uvažuje Macourková.
V řešení je i využití horního a zatím prázdného podlaží, v němž se konají pouze dočasné akce. Loni tam například byly vystaveny exponáty v rámci Zlínského salonu mladých. „Síla prostoru spočívá v jeho univerzálnosti. Můžou se tam konat výstavy, přednášky, koncerty, svatby. Pro jeho využití není nutná speciální dramaturgie,“ domnívá se Všetečka.
Památník chystá pro návštěvníky také novinky. Především speciální edukační program a prohlídkové trasy pro děti s rodiči i školní či předškolní skupiny. Připravený je pro ně komiks o historii budovy. Tyto prohlídky by se měly během května zkušebně rozběhnout.
