Spojenci o ostrov bojovali sami proti sobě
„Osvobozování“ ostrova Kiska bylo plné zmatků.
Kanadské a americké spojenecké síly se utkaly samy se sebou.
Ozvěny bitvy u Stoney Creek se nepříjemně připomenuly o 131 let později. Za druhé světové války, když se Američané a Kanaďané, v rámci spojeneckých sil, rozhodli pro vylodění na aleutském ostrůvku Kiska.
Na akci se mimo jiné podílely, v rámci svého prvního bojového nasazení, elitní jednotky speciálních sil skládající se z amerických a kanadských commandos. Operace Cottage měla za cíl osvobodit střípek souše, který Japonci už jedenáct měsíců okupovali a který mohli teoreticky využít jako odrazový můstek pro invazi na nikým nechráněnou Aljašku. Do vylodění šlo tehdy dohromady 34 tisíc spojeneckých vojáků, očekával se lítý boj.
Neblahá tušení se do značné míry naplnila. Při vylodění 15. srpna 1943 tu padlo 92 mužů. Zraněno bylo okolo 250 dalších a křižník USS Abner Read skončil s fatálním poškozením.
Ten výčet by pro podobně rozsáhlou operaci vlastně nevypadal až tak zle. Při jiných vyloděních se umíralo víc a ztráty bývaly i větší. Nebýt ovšem toho, že ostrov Kiska už nikdo nebránil. Poslední Japonci se odtud stáhli tři týdny před vyloděním. Že je ostrov opuštěný, v zásadě potvrzoval letecký i radiový průzkum. Spojenci toho však nedbali.
Bitevní loď USS Pennsylvania tedy „přes kopec“ bombardovala pobřeží, na němž se už vyloďovaly kanadské speciální síly. Ty dělostřeleckou baráž považovaly za palbu Japonců. Z druhé strany ostrova proti nim postupovali Američané, kteří slyšeli exploze a střelbu za skalním hřebenem. I oni si mysleli, že jsou to Japonci. O kritickou výšinu tedy svedli spojenečtí vojáci boj. Ale sami se sebou. Trvalo to dva dny.
Poté, co se vzájemně přestali častovat minometnou palbou a nastoupili do zteče – a došli hořkého poznání pravdy – stačil ještě najet křižník USS Abner Read na zbloudilou lodní minu. Operace Cottage byla totální fiasko.
