Zapomeňte na chilli festy. Tvrďáci a tvrďačky pojídají metry kopřiv

aktualizováno 
Pálí to, ale prý jen do okamžiku, kdy vám žahavost umrtví cit v prstech, ústech i na jazyku. Do té doby je to však peklo. A leckdy i v následujících dnech na toaletě. Pojídání kopřiv je velkou výzvou. Ve Velké Británii v něm pořádají mistrovství světa.

Šampionát je především jedna velká švanda. | foto: Profimedia.cz

Malebná hospůdka The Bottle Inn v dorsetském Marshwoodu datuje svůj vznik k polovině 16. století, ale tradice zdejšího hromadného pojídání kopřiv je mnohem čerstvější. Podle nepříliš hodnověrných místních legend se vztahuje k roku 1986 a sporu dvou farmářů.

Fotogalerie

Jedním z nich měl být jistý Alex Williams, který tehdy trochu zanedbal péči o své pole. Urodil se mu jen plevel. Ovšem jaký! Vpravdě masivní kopřivy. Některé exempláře měly na výšku 4,5 metru a Williams se v hospodě rád chlubil svým pochybným pěstitelským úspěchem. Z toho, že se plevel z neudržovaného pole šíří na vedlejší pozemek, však neměl radost nejmenovaný soused.

Kdo má větší

Mezi ním a Williamsem tak vznikla sázka, zda se naštvanému sousedovi povede vypěstovat ještě vyšší kopřivu. O rok později, tváří v tvář 475 centimetrů vysoké rostlině, sázka gradovala. Farmář, který se o své pole nestaral, v hospodě za hojného přizvukování popíjejících listy z celé sousedovy kopřivy spořádal.

V lehce pozměněné podobě se pak tato událost, teď již chápaná jako „výzva“, udržela dodnes. První oficiální soutěže tu od roku 1997 organizoval jeden z místních rodáků Shane Pym, který se ji nebál pojmenovat Světovým šampionátem v pojídání kopřiv.

Pravidla těžká nejsou

Podoba a průběh světového šampionátu se v novém tisíciletí trochu usadily a soutěž se stala nedílnou součástí místního pivního festivalu. Do soutěže, která má velmi prostá pravidla, se přitom může zapojit kdokoliv.

Po složení startovného, které putuje na podporu malých místních pivovarů, nafasujete svou nůši čerstvých kopřiv. A po odstartování vám časomíra vyměří 60 minut času, během kterého holýma rukama odtrháváte od kopřiv žahavé listy a ty vytrvale žvýkáte. Žádné přestávky na toaletu, žádné vlastní kopřivy z domova, nic na uklidnění nebo umrtvení.

Nejlepšího výsledku se dobere ten, kdo za sebe po vypršení limitu naskládá co nejdelší řadu stonků bez odtrhaných a pozřených listů. Vítěz obdrží malou trofej, symbolickou odměnu sto liber, tedy asi tři tisíce korun, ale především úžas a chválu všech zúčastněných. A intenzivně narušené trávení na několik dalších dní.

V prvních letech šampionátu byla celá záležitost považována spíše za recesi a počty soutěžících stěží dosahovaly čtyřicítky. Dnes už je to velmi sofistikovaný turnaj a každý rok se tu schází až stovky mužů a žen, které sleduje kolem dvou tisíc diváků.

Zápas přežvýkavců

Nárůstu popularity odpovídá zápal zúčastněných i jejich výsledky. Loni překonal Phil Thorne stávající rekord, když dokázal pozřít 31,6 metru kopřiv. A zazářily i ženy, které dosud jen zřídka užvýkaly limit deseti metrů. Loni slavily úspěch Rachel Woodsová a Mel Longová, když obě shodně zvládly zkonzumovat 18,5 metru.

Soutěžící se shodují na tom, že pálivost kopřiv po krátkém čase ustoupí a zmrtvělá ústa, jazyk i ruce žahavost nevnímají. „Největší je spíše následná bolest svalů v obličeji, protože hodinu v kuse usilovně žvýkat je opravdu náročné,“ říká loňský šampion.

Podobné je to i s chutí. Rozžvýkané kopřivy prý mají velmi blízko ke špenátu nebo granulím, které se přisypávají krávám do suchého krmiva. Jejich stravitelnost silně ovlivňuje aktuální klima. Pokud nedávno zapršelo, jsou poměrně vláčné a šťavnaté. Se suššími už je větší potíž.

Alergická reakce na požahání se může projevit u každého, ale zatím prý nebylo třeba asistence lékaře. Je to poklidná soutěž v přátelském duchu. Která je, jak píše deník Metro, nejspíš předzvěstí mnohem náročnějšího boje, který budou muset někteří účastníci a účastnice v následujících dnech vybojovat za zavřenými dveřmi svých toalet.

Autoři:

Nejčtenější

Mával jsem mačetou a uvěřil na vúdú, říká český dědic trůnu v Nigérii

Vymoci si v Nigérii postavení a reputaci nebylo snadné ani pro královského...

Tátou kluka z Bruntálu byl nigerijský král. Poprvé se viděli, když bylo Obonetu Ubamovi 15 let. Po otcově smrti se...

Chceme víc sexu, říkají muži i ženy. Milostný život je přitom na ústupu

Toužíme po něm, ale schází nám. Podle výzkumů nás moderní život připravuje o...

Užíváme si méně sexu. A schází nám. Přes padesát procent žen a více než šedesát procent mužů by ho rádo mělo častěji,...

Univerzita pro prostitutky i klauny. Bizarní školy lákají zástupy studentů

Kvalifikace se vyplatí pro práci prostitutek i klaunů, první vzdělává škola ve...

Bizarní, ale prosperující. Studovat můžete na klauny, vzdělávat se lze také v oboru prodejné lásky i v umění přípravy...

OBRAZEM: Tady všude jsem byla mrtvola. Britka fotí anti-selfie

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají...

Byl, byla jsem tady, říkají módní selfie. I tady jsem jakoby umírala, říkají anti-selfie britské umělkyně Stephanie...

VIDEO: Má smysl třídit i plechovky? Toto se s nimi děje

Reportér Matěj Smlsal si zkusil práci třídiče. Úkolem je vyhazovat vše, co není...

Ke klasickým kontejnerům na tříděný odpad se postupně přidávají i šedé. Do nich mají lidé házet kovové obaly, mimo jiné...

Další z rubriky

Kalendář Pirelli 2020 fotí poprvé Ital. Ve Veroně Romea a Julie

Roversiho snímky jsou křehké, s nádechem tajemství.

Proslavil se intimními, tajuplnými, nadčasovými fotografiemi, které spojují realismus s iluzí, prostý obraz s magií....

KVÍZ: Jak dobře znáte pokrmy extrémní gastronomie?

Pavouka a podobnou havěť byste nikdy nevzali do úst? Gastronomie však zná i...

Některé vynikají velmi nestandardními ingrediencemi, jiné jsou výzvou pro specifickou přípravu. Další překračují etické...

I láska k přírodě prochází žaludkem. Invazivní druhy končí v USA na talíři

Enviromentální gastronomie. Nebo gastronomický enviromentalismus? Ochrana...

Symbolem ochrany přírody se stalo vegetariánství. V mnoha ohledech právem. Konzumaci masa však není třeba zavrhovat....

Najdete na iDNES.cz