Budovatelský experiment na závěr
Chybí vám ve výčtu jaderná havárie v Černobylu? Celkový počet úmrtí, která již byla způsobena Černobylem nebo která se očekávají v budoucnu, se odhaduje na čtyři tisíce z asi 600 tisíc zasažených. Svými následky katastrofálnější byly události spojené s vysycháním Aralského jezera. Ty dopadly na 33,2 milionu lidí, obyvatel Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu, Kazachstánu a Kyrgyzstánu, u pěti milionů z nich se trvale poznamenaly na jejich zhoršeném zdraví.
Sovětské budovatelské zvolání „Poručíme větru dešti“ mělo v tomto případě podobu monstrózního projektu zavlažování pouští pro účely pěstování bavlny. Řeky Amudarja a Syrdarja, které přiváděly vodu z pohoří Pamír a Ťan-šan, byly svedeny do soustavy zavodňovacích kanálů. Zhruba 75 procent objemu přiváděné vody se tak ztrácelo naprázdno a jezero začalo vysychat. Původní rozloha se zmenšila na čtvrtinu a objem vody klesl na jednu desetinu. Anebo ještě jinak – jeho hladina poklesla až o 22 metrů a pobřeží postoupilo o 80 kilometrů dále. Násobně se také zvýšila koncentrace soli v této sluncem vypražené polévce, která byla dříve jezerem.
O zbytek se postaraly písečné bouře, které po někdejším dně a širokém okolí rozháněly toxický prach plný spláchnutých pesticidů a hnojiv. Průměr počtu úmrtí novorozenců činil v tomto jedovatém regionu 60 až 110 na tisícovku porodů. To je podobné jako v těch nejzuboženějších zemích Afriky.