Co o nás sny vypovídají? Reagují na naše bdělé životy? Nebo nás na ně snad dokonce připravují?
„O sny jsem se začal zajímat skrze dílo Carla Junga. Věřil, že sny mají pro toho, komu se zdají, významný smysl,“ vysvětlil spoluautor studie Tom. A. Jenkins serveru PsyPost. Zjištění, že se do snů vpisuje osobnost snícího jedince, jak se projevuje v bdělém stavu, podle jeho slov přineslo již několik předchozích studií. Věda propojení nazývá hypotézou kontinuity.
Osobnostní rysy se podle ní ve snech odrážejí, přenášejí se do nich, pokračují v nich. Například osobnost nadaná intuicí má podle práce z roku 1986 sklon ke snům s hlubší, ale i bizarnější povahou, neurotismus se podle studie z roku 1996 pojí se sny prostoupenými zmatením, strachem, frustrací, negativními pocity. Extrovertní osobnosti se zase například podle výzkumu z roku 2016 často vydávají do snů s vícero aktéry a sociálními interakcemi a pozitivnější povahy.
Jenkins se zaměřil na to, jaké osobnosti se mají tendenci vpisovat do snů trojího druhu, prostoupených sexem, velikášstvím a bojováním. Konkrétně ho zajímalo, nakolik je pro výsledný sen z oné trojice podstatná některá z vlastností takzvané „temné čtyřky“.
Kvarteto temných rysů
Sny nás fascinovaly od pradávna. Kam se v nich vydáváme? Jak souvisejí s naším bdělým životem?
Toto uskupení nepěkných osobnostních rysů se vyvinulo z původní „temné triády“. Ta seskupovala zaprvé psychopatii, kterou Jenkins se svou spoluautorkou Margaret Martinovou charakterizuje impulzivitou, vyhledáváním vzrušení, nízkým stupněm empatie i úzkosti. Má pozitivní souvislost s extraverzí a otevřeností, negativní s přívětivostí, svědomitostí, neuroticismem.
Druhou vlastností „temné triády“ je narcismus, charakterizovaný velikášstvím, dominancí, nárokováním si, pocitem nadřazenosti. Pozitivně souvisí s extraverzí a otevřeností, negativně s přívětivostí. Třetí složka „temné triády“ machiavelismus s sebou nese chladnost, manipulativnost, nerozumí si s přívětivostí a svědomitostí.
„Temná čtyřka“ je poté obohacena ještě o sadismus. Ke třem předchozím rysům zapadá, ani on není nijak pěknou vlastností, řečeno laicky. Studie ho popisuje přirozeně exaktněji, vyznačuje se agresivitou, krutostí, ponižováním ostatních, ubližováním. Pozitivně souvisí s extraverzí, negativně s přívětivostí, neuroticismem, svědomitostí.
Do jakých snů se ony rysy otiskují? Otázku zodpovíme, můžeme ji však obrátit. Podle snů můžeme poznat, jaké vlastnosti za nimi asi stojí. Nejprve prozkoumáme sny prostoupené sexem.
Sexuální sny
Nakonec se výzkumnému týmu do sexuálních snů propašoval i sadismus.
Sexuální zážitek nebo sexuální vztah s významným člověkem nebo celebritou, jeden z oněch prvků musel mít sen, aby ho respondenti, respondentky mohli označit jako sexuální. Zpovídaných mužů a žen bylo celkem 137. Nejprve uváděli, jak často ten který typ snu mívají, nula znamenala ani jednou, na opačné straně stála pětka, značila, že jednou nebo víckrát za měsíc. Poté se nechali prověřovat dotazníkem o sedmadvaceti otázkách, ten se týkal temné triády, a vědci poměřovali jejich případný sadismus. Nakonec oba pilíře, druhy snů a vlastnosti, propojili.
Sexuální sny prokázaly, že z „temné čtveřice“ čerpají docela nevybíravě. Souvisejí s psychopatií a narcismem, to autoři práce nazvané „Jste to, o čem sníte“ z magazínu Dreaming ostatně předpokládali. Jenže sny prostoupené sexem si rozuměly též s machiavelismem a sadismem, ten byl dokonce s jejich četností spojený velmi výrazně.
Chcete skvělý sex? Důležité jsou tři faktory, říká studie |
Tato linka autorskou dvojici překvapila. Angažmá sadismu v sexuálních snech si nakonec vysvětluje tím, že sadismus souvisí s psychopatií, jak potvrdila například studie z roku 2022. K sexuálním snům se tak může dostávat skrze onen přechod.
Překvapení přinesly oproti autorským hypotézám i další dvě kategorie snů.
Sny prostoupené bojem
Ani bojové sny nejsou podle studie náhodné.
Do této skupiny se nominovaly sny, které se vyznačovaly třemi prvky: „zabít někoho“, „střílet nebo podniknout útok na dálku“, a to včetně tlakové vlny vyslané kouzelnou pěstí a zázračných „kung fu“ úderů, doplňuje s velmi pozornou pečlivostí autorské duo, a zasáhnout někoho.
I tato skupina nejprve potvrdila domněnky, s nimiž Jenkins a Martinová výzkum začínali. Bojovné sny kladně souvisely s psychopatií a machiavelismem. Oproti hypotézám se s nimi pojil ještě narcismus. Sadismus však již ne. Nejvíce se na frekvenci oněch snů podepisovala psychopatie a mužský gender.
Teorie kontinuity předpokládá, že se například psychopat zabývá násilnými představami v bdělém životě, a proto se mu propisují i do snu. Existuje však též hypotéza, která na proces nahlíží z opačné strany: sny naplněné bojováním pomáhají snícímu připravit se na nebezpečné situace v bdělém životě. Dostala proto název teorie simulace hrozby.
Velikášské sny
I nadpřirozené schopnost, které nám sny nadělí, o nás něco vyzrazují, míní věda.
„Mít nadpozemské vědomosti nebo duševní schopnosti“, „vlastnit kouzelnou moc“, „ocitnout se ve filmu, divadelní hře, knize“, „stát se jistou formou božství“, stát se důležitou osobností nebo celebritou“ nebo „s ní být v kontaktu“, „žít ve velmi velkém domě“, „mít nadřazený status“. Takové momenty charakterizovaly třetí uskupení, sny prostoupené velikášstvím.
Otto Gross byl prostopášný psychoanalytik, jehož chtěl Freud schovat před světem |
Podle výsledků výzkumů se pojily s narcismem, to není nijak překvapivé, a psychopatií, i to práce předpokládala. Ani tyto sny však nepohrdly dalšími dvěma složkami temné čtveřice, tedy sadismem a machiavelismem. Sadismus dokonce i v tomto případě velmi významně souvisel s frekvencí velikášských snů.
Každý ze snů tak souvisel s větší množinou vlastností „temné čtyřky“, než předpokládaly hypotézy. To autorské duo přirozeně překvapilo, nabízejí však možné vysvětlení. Fakt, že se sadismus, psychopatie, narcismus a machiavelismus tak překrývají, svědčí možná o tom, že nejsou separovanými složkami „temné čtveřice“. Možná zacházíme se jedním jediným rysem, který pouze může mít čtyři různé tváře, projevy.
Autorská dvojice svou práci považuje za dveře otevřené dalšímu výzkumu. Jejím limitem je podle nich jednak ne zcela vyvážená genderová kompozice, ve výzkumu převažovaly ženy, tvořily 74 procent z dotazovaných. Výzkum též nezkoumal, zda se muži a ženy, kteří vyjevovali znaky některé vlastnosti z „temné čtveřice“, opravdu v praxi dopouštějí jednání a projevů, které ten či onen rys implikuje. Například zda se ti, kteří inkasovali znaky psychopatie, skutečně psychopaticky projevovali v praxi.
