Velká záhada. Groteskní helma krále Jindřicha VIII. pořád ukrývá tajemství.

Velká záhada. Groteskní helma krále Jindřicha VIII. pořád ukrývá tajemství. | foto: Profimedia.cz

Jako do pekla. Groteskní přilba krále Jindřicha VIII. je stále záhadou

  • 53
Na první pohled zaujme surreálnými, spirálovitými rohy. Ještě víc však fascinuje nasazenými brýlemi. Proč císař Svaté říše římské obdaroval anglického krále Jindřicha VIII. tak bizarní helmou, se historici snaží rozplést dodnes.

Je to mistrovské dílo, zářící a vyvedené do posledního detailu. Na bradě uvidíte naznačené strniště, kolem očí vrásky. Každičký nýt je oslavou dokonalosti. Aby ne, vyjít totiž helma měla z dílny Konráda Seusenhofera, vyhlášeného evropského zbrojíře.

A měla velké diplomatické poslání. V roce 1511 měla stvrdit spojenectví mezi anglickým králem Jindřichem VIII., který se chopil trůnu dva roky předtím, a císařem Svaté říše římské Maxmiliánem I. Habsburským. Spojenectví, které roku 1511 vzešlo z účasti obou zemí ve Svaté lize.

Tím záhadnější ovšem je, proč dostala helma do vínku tak absurdní prvky. Protože jak rohy, tak cvikr nesly symboliku, která mohla vést především k urážce královského majestátu.

Brýle pro blázna, rohy pro paroháče

Brýle si totiž středověk spojoval s bláznovstvím, byli s nimi zpodobňováni dvorní šašci. Proč by však jimi nechal císař vybavit dar stvrzující alianci? Podle jedné z interpretací, popisuje server Ancient Origins, chtěl groteskním prvkem Maxmilián I. Habsburský sdělit hluboké poselství pokory, naznačit, že něco bláznovství si v sobě nese každý člověk – šašci i králové.

Sociální nerovnost vepsaná do kostí. Středověké ostatky vydaly svědectví

Tvrdá doba. Výzkum odhalil, že stopy na lidských tělech ve středověku nechávaly...

Mrzačící práce, chudoba, domácí i pouliční násilí. Sociální traumata se ve středověku doslova zahryzávala do kostí a sociální třídy jim nečelily se stejnou intenzitou. Britské archeologické nálezy dosvědčují, jak fyzickou podobu má sociální nerovnost.

Zcela vyloučena však není ani varianta, podle níž nechal Jindřich VIII. brýle na přilbu přidělat až později, z ryze praktických důvodů – dějiny vědí, že byl krátkozraký.

Dřív byla ve hře též možnost, že helma nebyla určena anglickému panovníkovi, ale jeho dvornímu šaškovi Willu Sommersovi. Podle serveru Atlas Obscura však byla vyvrácena – ví se, že Jindřich VIII. se v bizarní helmě účastnil přehlídek.

Je to tím podivuhodnější, že cvikr nebyl jedinou součástí helmy, která vzbuzuje otázky. Výkladu se totiž příčí i význam beraních rohů. Ty totiž tradičně symbolizovaly buď ďábla, nebo paroháče, podváděného manžela. Proč by však císař posílal svému protějšku tak urážlivý dar? To se stále neví. „Je to záhada, o níž stále zuří vědecká debata,“ přiznává na blogu Two Nerdy History Girls Beckie Seniorová, mluvčí Royal Armouries Museum v Leedsu, v jehož expozici helma je.

Podle některých názorů možné urážlivé poselství helmy vyvažoval fakt, že šlo o tak povedený a kuriózní kousek. Na Jindřicha VIII. udělala dojem, předčila výrobky anglických zbrojířů. Král proto sezval do svého paláce v Greenwich zbrojíře z Německa, Flander a Itálie, aby z nich sestavil špičkovou dílnu, díky níž se jeho říše zručnosti kontinentální Evropy vyrovná. Fungovala až do poloviny sedmnáctého století.

Helma byla původně součástí celé zbroje, s níž byla též vystavena na králově pohřbu. Po anglické občanské válce však vše ostatní skončilo pravděpodobně ve šrotu. Bez ohledu na groteskní prvky přitom byla a je funkční, jejími otvory se dá dívat, dýchat, mluvit, zdůrazňuje kurátorka muzea Karen Wattsová.