„Jakmile se veřejnost dostane dál než jen za poučku ‚dbejte na zeleninu, vyhýbejte se slazeným nápojům‘, je zmatená,“ vysvětluje motivy kompasu zdravého jídla Dariush Mozaffarian, který se jeho vývoje účastnil. Výsledek své práce považují podle serveru Yahoo autoři kompasu za jeden z nejkomplexnějších systémů hodnocení přínosu potravin, který máme k dispozici.
Laura Wrightová z Univerzity Jižní Florida souhlasí: „Konzumenti se v záplavě zdravotních rad ztrácejí. Říká se jim ‚snižte spotřebu tuků‘, ale potom zase ‚ha, vybírejte si ty zdravé‘. Kompas je pro ně mnohem konkrétnějším průvodcem,“ soudí na serveru HealthLine.
Mnoho kritérií, společný algoritmus
Jeho autoři se totiž rozhodně nespokojili s tím, že by vyšli pouze z toho, kolik obsahují jednotlivé potraviny cukru a soli nebo aditiv. Sledovaná kritéria si rozčlenili do devíti kategorií, k ruce si vzali nejpřesnější a nejautoritativnější vědecké výzkumy a všímali si celé řady charakteristik a vlastností. Sledovali například typy a množství živin, vitaminů, minerálů, vlákniny, proteinů, tuků, ale též fytochemikálií, vypočítává server HealthLine. Zkoumali nutriční poměry, přísady, míru průmyslového zpracování. Celkem je napříč kategoriemi zajímalo čtyřiapadesát vlastností balíku 8 032 potravin a nápojů, které se konzumují ve Spojených státech.
Kromě toho do svého systému odborníci podle serveru NewsWeek zanesli i výsledky výzkumů z oblasti zdraví kostí a mozku, gastrointestinálního zdraví, imunitních funkcí, fyzického a duševního výkonu. Dokonce si všímali i udržitelnosti produkce jednotlivých druhů potravin.
Po zohlednění všech kategorií vědci přiřkli každému „soutěžícímu“ výsledné skóre, od jedné do stovky bodů. Sedmdesát až sto podle tiskové zprávy Tuftsovy univerzity znamenal certifikát, že potrava je vhodnou součástí jídelníčku. Výsledek mezi jednatřiceti a devětašedesáti body doporučoval střídmou konzumaci. Cokoli pod třicet bodů by se mělo jíst a pít velmi omezeně. Lépe řečeno, měli bychom se tomu rovnou vyhýbat.
Ovoce, zelenina, ryby
Pokrmy anglických králů byly zeleninové. Masové hody byly politickou akcí Takto zachytil obraz hostinu Viléma I. Dobyvatele (asi 1028 – 9. září 1087). Chléb, dušená zelenina, obilniny, husté polévky. Tak vypadal všední stůl středověkého britského venkovana, ovšem i jeho panovníků. I královský jídelníček byl převážně vegetariánský. Masové hody existovaly, byla však politickým aktem, který integroval společnost, říká výzkum. |
Nejvyššími počty se přitom chlubilo mnoho druhů ovoce, na stovku bodů dosáhly meruňky, ostružiny, ananasový meloun, třešně, grapefruity, citrony, pomeranče, papája, broskve, jahody, nektarinky. Na opačném konci žebříčku bylo bez překvapení upravené ovoce, kandované, se sirupem, se smetanou, s cukrem.
Soupisku mas, vajec a mléčných výrobků ovládl podle Food Compass grilovaný losos s olejem, stejně jako řecký jogurt bez přísad měl 95 bodů. Pod devadesátibodovou hranicí skončil konzervovaný tuňák v oleji nebo vlastní šťávě, zapečené ústřice, grilovaný pstruh s olejem, mandlové mléko, sardinky v plechovce. Vaječné omelety, míchaná vajíčka, mozzarella, kuřecí prsa bez kůže byla někde kolem poloviny, hovězí steak byl těsně nad třicetiprocentní hranicí. Nejhůře a hluboko pod ní dopadly párky v rohlíku, sušené hovězí, salámy, průmyslově zpracované maso.
Mezi stovkovými premianty je špenát, kimči, výtečnými výsledky se samozřejmě chlubila všechna zelenina. Kralovala i mezi nápoji, stovky bodů v oné skupině dosáhl celerový džus a také rajčatový. Následovala zeleninová a ovocná smoothie, mrkvový džus, stoprocentní pomerančový s vápníkem, pod šedesát bodů mělo kapučíno, káva, stoprocentní jablečný džus. Mezi poraženými byla s jedním bodem kola, energy drink Monster, limonády, o bod navíc měl Red Bull.
Mezi připravovanými pokrmy kraloval salát z mořských plodů se zeleninou, ale bez dresinku, ceviche, tedy latinskoamerický pokrm ze syrového rybího masa marinovaného v citronové nebo limetkové šťávě, mušle s rajskou omáčkou, vegetariánské kari, čočková polévka. Šanci neměly instantní polévky, nudle, pudinky a další průmyslově zpracované pokrmy.
Obecně podle magazínu Food & Beverage Insider zvítězily oříšky, luštěniny a semínka s hodnotou 78,6 bodu, ovoce mělo průměrné skóre 73,9 bodu, zelenina se pyšnila hodnotou 69,1 bodu. Mořské plody inkasovaly v průměru 67 bodů, drůbeží 42,7, hovězí 24,9 bodu. Zcela selhaly, bez překvapení, sladkosti a zákusky s 16,4 bodu.
Podle serveru StudyFinds je Food Compass prvním analytickým nutričním systémem, který používá konzistentní hodnocení pro velmi pestrou škálu skupin potravin. Speciálně systém server oceňuje za jeho práci s hotovými jídly. Jiné systémy totiž mají například v případě pizzy separátní algoritmy pro pšenici, maso či sýr. Finální produkt, hotovou pizzu, však změřit nedokázaly.
Kompas není individuální plán
Podle amerických autorů, kteří svému systému věnovali studii otištěnou v magazínu Nature, je kompas praktickým nástrojem, který má zjednodušit cestu za správným stravováním jednotlivcům, ale též firmám a školám. Odborníci se na jejich algoritmus dívají se sympatiemi. Přesto však poznamenávají, tak jako Laura Wrightová: „Kompas však nebere v potaz individualizaci jídelníčků konkrétních lidí.“
„Je důležité, aby se člověk podíval na svoje současné návyky a životní styl a řekl si, jaké jsou jeho zdravotní cíle. Chce shodit? Chce zvýšit svou energetickou hladinu? To mu pomůže vybrat si potravu, kterou potřebuje,“ líčí Wrightová.
Její kolegyně Dana Hunnesová z Kalifornské univerzity doplňuje, že základem je omezit průmyslově zpracovanou potravu a vsadit na rostlinnou stravu. „Vždy doporučuji zahrnout více nezpracované potravy, čerstvé ovoce, zeleninu, celozrnnou potravu, snížit složku pocházející ze zvířat, tedy maso včetně kuřecího, ale též mléko a také ryby, protože existuje mnoho důkazů, že mohou být zánětlivé,“ líčí. Dodává, že není-li dostupná čerstvá zelenina a ovoce, je docela možné sáhnout po zmrazené.
