Statistika je pádná, přes 70 procent veškerých připojení k webům, které nabízejí pornografický obsah, se podle knihy Porn@Work odehrává mezi devátou ranní a pátou odpolední. V době, kdy je většina lidí v zaměstnání. Sedm lidí z deseti se na porno dívá v práci. Platí to pro zaměstnance s internetem napříč sektory, epidemii konzumace porna doložil výzkum i ve ctihodné americké Národní vědecké nadaci, informoval list The Washington Times.
A porno v práci sledují muži i ženy. Podle výzkumu společnosti Barna z roku 2014 se k tomu, že porno sledovali za poslední tři měsíce aspoň jednou, doznalo 63 procent pánů a 36 procent dam. Že se na pornostránky podívali za onu dobu opakovaně, připustilo 38 procent pánů a 13 procent žen.
Jakkoli se provinilci, kteří tráví čas na pracovišti konzumací lechtivého materiálu, domnívají, že své pokoutní internetové brouzdání skrývají před ostatními, mnohdy se pletou. Dotazníky HR specialistů potvrzují, že pornografický obsah na monitoru kolegy nebo kolegyně koutkem oka zahlédlo 43 procent dotázaných.
Pestrá paleta důvodů
Jak si užít porno zdravě? Vestoje a vnímat těloI pornografie se dá konzumovat prospěšně a tak, aby se nestala zautomatizovanou, stereotypní obsesí z návyku. „Problém je v tom, že je při jeho sledování pozornost upřená k pornu, zapomínáme na svoje tělo a jeho prožitky,“ říká sexuolog Joseph Kramer. |
Po necudných stránkách přitom pokukujeme z mnoha důvodů. Řada z nich se neliší od konzumace porna mimo pracoviště, zaměstnanci a zaměstnankyně ho podle maďarské studie z roku 2021 nejčastěji vyhledávají prostě pro potěšení a rozkoš, k této motivaci se přihlásilo 45 procent lidí. Dalších dvanáct své internetové návštěvy vysvětlilo zvědavostí, deset procent si chtělo uspokojit fantazie, které pro ně byly v realitě nedostupné.
Další muže a ženy však v pracovní době pobídly do náruče pornografie pracovní podmínky, stres, nuda, potřeba emocionálního rozptýlení od špatné nálady, je to intuitivní způsob, jak si ulevit od přepracování. Tady je potřeba, doplňuje v magazínu The Conversation psycholog Craime Jackson, ostražitost. Takové motivace mohou znamenat, že se k pornu uživatelé a uživatelky uchylují proto, aby překryli svoje problémy, a to už poukazuje na problematickou konzumaci internetové erotiky.
Jackson však dodává ještě další, pozoruhodnější možné důvody pro pornovýlety v práci. Mohou představovat jakousi rebelii nízké intenzity, mohou být svérázným dokladem, že dotyčný nebo dotyčná je chytřejší než šéf, šéfová. Že na ně dokáže vyzrát, že umí prohnaně, dovedně, potají obejít pravidla. Může být subverzivním aktem na pracovišti. Individuálním protestem: Platíte mě málo, já na vás takhle! Sledování porna jako soukromé tajemství však může být naopak i jistým motorem pracovní činnosti.
Porno v parlamentu
Sled událostí kolem porna v britském parlamentu byl prostý. Pětašedesátiletého Neila Parishe, váženého britského konzervativního politika, měl za sebou desetiletou dráhu v Evropském parlamentu a předsedal Výboru pro životní prostředí, potraviny a záležitosti venkova, přistihla při sledování porna na telefonu při zasedání dolní komory zákonodárného sboru kolegyně. Věc zamířila před interní kárnou komisi.
Úsměvné je, že ještě než byl Parish identifikován sám jako provinilec, v rozhovoru pro GB News se proti sledování porna na parlamentních zasedáních ohradil. Je třeba brát věc velmi vážně a s naléhavostí ji řešit, horlil.
Po odhalení se hájil tím, že se na porno dostal omylem. Na internetu prý hledal kombajn s názvem „Dominator“, omylem se však dostal na pornoweb. A zřejmě ho zaujal, protože poté se na něj vrátil podruhé, zrovna ve sněmovně, při čekání na hlasování. „Moment šílenství,“ odtušil Parish pro BBC. A rezignoval.
Média však dodávají, že porno se v britském parlamentu nesleduje ojediněle. V roce 2018 si totiž na základě zákona o svobodném přístupu k informacím vyžádala tisková agentura Press Association soupisku webů, na něž se v období od června do října roku 2017 uživatelé sítě v budově zákonodárného sboru připojovali.
Celkem 24 473 pokusů o připojení směřovalo na pornostránky. To představovalo, shrnul list The Guardian, 160 žádostí o připojení na porno denně. Server The Conversation připomíná, že to zahrnuje internetovou aktivitu jak poslanců, tak zaměstnanců, ale i návštěvníků, přesto je to podle něj vysoké číslo. A dosvědčuje, že ani úctyhodnost zákonodárné instituce není proti pornu ochrannou bariérou.