Karlie Klossová: Techno-vědkyně
Karlie Klossová se představuje v roli Techno-vědkyně.
Samozřejmě žije módou, ale ještě předtím, než do jejího světa v roce 2007 vstoupila, jí učarovala věda. A onu vášeň nenechala stranou ani jako slavná modelka – v roce 2014 nastoupila svůj první kurz počítačového programování. Podlehla mu, zároveň ji prý však trýznilo, že onu technologickou „supermoc“ ovládá „velmi malá skupina mužů v Silicon Valley“.
Kalendář dražte na iDNES.czJako každý rok se bude kalendář dražit na iDNES.cz, výtěžek z aukce pod záštitou Nadace Agrofert půjde na Masarykův onkologický ústav, který ho využije na nákup dekubitních matrací. Dražba kalendáře Pirelli se na iDNES.cz koná ve středu 7. prosince. |
Proto v roce 2015 založila projekt Code With Klossy. Nabízí zdarma programovací kurzy pro dívky ve věku 13 až 18 let. Učí se na nich rozvíjet software, aplikace, získávají sebedůvěru, aby ve světě technologií dokázaly realizovat svůj potenciál.
I proto Karlie Klossové vstoupila do kalendáře Pirelli jako „Techno-vědkyně“, s futuristickou image s modrými vlasy, stříbrnými botami, ve sci-fi kulisách. „Cítila jsem se jako super-hrdinka,“ vzpomíná na focení s Emmou Summertonovou. I v tom je něco poselství. Ženy by podle ní měly zjistit, jakou moc mohou držet v rukou – a že se mohou stát protagonistkami dneška i zítřka. Svého druhu „super-hrdinkami“.
Ona své pódium, moc, privilegia má. Využívá jich k tomu, aby pomohla ostatním. Věda, technologie a jejich možnosti, pokrok ji prý fascinují stále. Jednou by se chtěla podívat do vesmíru.
Sasha Pivovarova: Malířka
Malířkou je Sasha Pivovarova i v reálném životě.
Do kalendáře vklouzla v postavě, která se s ní samotnou vlastně úplně shoduje. Ruská supermodelka chodila na umělecké kurzy od šesti let, jako teenagerka kreslila na moskevské zdi, dějiny umění studovala na univerzitě. Své vášně se nevzdala ani poté, co její krása ovládla přední světové magazíny a přehlídková mola.
Její expresionistické ilustrace, malby, dokonce sochy si zjednaly mezinárodní pozornost, jsou vystavovány, publikovány. „Skrze své umění se chci dotýkat lidských duší,“ říká a popisuje, že nikdy neví dopředu, co se chystá vytvořit. „Obvykle jsem trochu smutná, možná vzrušená, právě od toho začínám, od svých emocí,“ naznačuje.
Jako Malířka vešla i do kalendáře Pirelli. Do fotografií přitom vnesla opravdu velký kus sebe, kromě své postavy též své umění, kulisy totiž při fotografování tvoří kromě kočky zdi, na něž Pivovarova nakreslila vlastní skicy, květiny, dívku s velkýma očima. Vyzvala ji k tomu Summertonová.
Pivovarova přitom věří, že umění opravdu dokáže vstoupit do reálného života. Často totiž kreslila dívky, které se jí podobaly a které měly každé oko jiné. „A teď mám dcerku, která je právě jako já a která má odlišné oči, jedno modré a druhé napůl modré, napůl hnědé. Pro mě to je tedy, jako kdyby moje kresby ožily. Jako by se ona dívka z kreseb stala mou dcerou,“ říká.
Adwoa Aboahová: Královna
Královna, vznešená, důstojná, silná. V její roli se představuje Adwoa Aboahová.
Majestátní, vznešená, sebevědomá, silná, mocná. V kalendáři se dcera ghanského otce a anglické matky vyjímá jako Královna. Velkou odolnost a vnitřní sílu musela žena, která se objevuje v globálních kampaních největších značek a proráží též jako herečka, osvědčit i v reálném životě.
Adwoa Aboahová trpěla psychickými potížemi, byla závislá na drogách. Po pokusu o sebevraždu se ocitla v kómatu. Musela se zvednout – a dokázala to. A nejen to, přijala závazek, že se stane oporou ostatním dívkám v obdobných problémech. Proto založila Gurls Talks, prostor, kde dívky mohou mluvit bez předsudků a tabu o duševních potížích, vzájemně se podporovat, kde najdou informace o pomoci. Kde mohou sdílet zkušenosti. Protože pak se cítí méně osamoceny, jak říká Aboahová.
Sílu, houževnatost vyzařují jak její královské snímky, tak její přístup k životu. „Život je opravdu, opravdu zmatený, komplikovaný. A je to tak úplně v pořádku. A je poučné vědět, že se o sobě budeme pořád dovídat a učit nové věci. A že nás to bude posunovat k tomu, abychom se lépe poznali,“ soudí.
Emily Ratajkowski: Spisovatelka
Emily Ratajkowski kalendářem Pirelli provází jako Spisovatelka.
Její kniha Moje tělo ji proslavila, stala se bestsellerem. Její roli v kalendáři Pirelli předurčila velmi přesně, ale nejen to – Emmu Summertonovou inspirovala i pro výjev, v jakém Emily Ratajkowski zachytila.
Vyšla z citace, kterou modelčina kniha začíná. Britský marxistický kulturní kritik John Berger (jeho profil jsme přinesli tady) v ní pranýřuje pokrytectví, když píše: „Namaloval jsi nahou ženu, protože tě těší pohled na ni, do rukou jsi jí dal zrcadlo a obraz jsi nazval Marnivost. Morálně jsi tak odsoudil ženu, jejíž nahotu jsi zobrazil pro vlastní rozkoš.“
Zrcadlo dala Summertonová do rukou i Emily Ratajkowski. Jenže ne proto, aby se do něj dívala modelka. Drží ho proto, abychom se na ni dívali my – jako na dvě odlišné osobnosti, dvě různé identity.
V reálném životě má Ratajkowski dost síly zachovávat si identitu jedinou, navzdory rozsahu svých aktivit – je elitní modelkou, provozuje úspěšné podnikatelské soustrojí, je herečkou, spisovatelkou. Její recept? Pravdivost a upřímnost. „Pro ženy obecně je to, jak vypadají, jistým druhem platidla, měny. Jenže pro mě to platí doslova. Bylo pro mě důležité říct o své zkušenosti pravdu,“ líčí.
I proto vlastně s takovým potěšením přijala nabídku na focení pro kalendář Pirelli. Není pro ni jen uměním, ale též výpovědí o ženách, které ztvárňuje. O tom, kým jsou.
Guinevere van Seenus: Fotografka
Guinevere van Seenusová a její Fotografka
Právě její kreativita Emmu Summertonovou k celému konceptu s múzami inspirovala. Guinevere van Seenus je totiž nejen modelkou, světové magazíny rovněž otiskují fotografie, při nichž stojí na druhé straně, za objektivem. Summertonová se rozhodla nechat fotografickou profesi van Seenus do kalendáře vstoupit. A obdobně do něj otisknout aktivity, vlastnosti, zápasy ostatních modelek.
„Když sdílíte lásku k fotografii s tím, koho fotíte, je v tom něco velmi výjimečného,“ říká k sezení s van Seenus Summertonová. „Je to téměř, jako byste se vzájemně pohlcovaly, protože jedna druhé rozumíte,“ souhlasí van Seenus.
Modelka, kterou fotograf Paolo Roversi připodobnil k ženám z renesančních maleb nebo řeckých soch, v kalendáři vystupuje jako mág. V plášti a čapce podobné helmě, ve výjevu, při němž, zdá se, pořizuje autoportréty v zrcadle. Na jeho rámu sedí sova, snímek má magickou, surreálnou atmosféry, s jistou dávkou pokory.
Bella Hadid: Víla
Bella Hadidová se našla v postavě Víly.
Je si jistá, že její matka někde musí mít fotografie, na nichž si se sestrou a bratrem hrají na skřítky, elfy, přízraky. Hraní rolí, zosobňování postav, příběhů ji provází celý život, je podle ní podstatou modelingu. Do kalendáře Pirelli vešla jako Víla. Ovšem jiná, než jak ji známe z pohádek.
Bella Hadid z fotografií vystupuje zčásti jako mystická bytost, ovšem z částí jako dívka odvedle. Jako ženská verze Petra Pana, sexy, sladká, ale někdy nemravná, občas povýšená, popisuje Summertonová.
„Seznali jsme, že Víla má více z mužského krále lesní energie než z rozmarné rusalky, která čeká na svého prince. Vyzařuje z ní: Tuhle show vedu já. Je drsňačkou, představuje vlastně všechny z nás, včetně žen z celého kalendáře. Doufám, že se v oněch fotografiích budou schopny najít a vidět ženy všude na světě,“ říká Summertonová.
Modelka dodává, že leccos musela vybojovat i ve vlastním životě. Vstup mezi elitní modelky neznamenal jen závratný úspěch a štěstí. Přinesl též deprese, poruchu příjmu potravy, kromě toho čelí chronické borelióze. A též se musela vymanit ze škatulky, do níž ji svět modelingu pěchoval. Potřebovala k tomu sílu, o níž předtím nevěděla, že ji má, jak přiznává.
Lauren Wasserová: Sportovkyně
Meč patří Lauren Wasserové do rukou zcela právem. Atletka a bojovnice dovedla vyhrát nad chorobou i amputací obou nohou. Modelingu i sportu se věnuje dál.
I ona musela bojovat, byl to těžký zápas. „Vidím ji jako hrdinku. Jako inspiraci,“ vysvětluje Summertonová a zdůrazňuje: „Jakkoli to může znít lacině, je to tak. Je úžasná, silná, krásná.“
První láskou Wasserové byl sport, hrála basketbal, závodně běhala. Úspěšně nato vplula i do vod modelingu, věnovali se mu ostatně oba její rodiče a „vždy byl mojí součástí,“ říká.
A poté, bylo jí čtyřiadvacet, onemocněla, trpěla vysokými horečkami. V nemocnici ji museli uvést do umělého spánku. Když se probudila, měla nohy jako v ohni. Za muka mohl syndrom toxického šoku, který způsobily plasty obsažené v menstruačních tamponech. Nejprve přišla o jednu nohu od kolene dolů, poté i o druhou. Musela se poprat s posttraumatickým šokem.
Zvládla to. Nikdy, ani když jí bylo nejhůř, si prý nepřipouštěla, že by to mohla vzdát, řekla pro Xman.cz na představení kalendáře v Miláně. Přiznává však, že prošla peklem. „Bojovala jsem o život, o přežití. Každý den,“ líčí.
Onen boj vyhrála, v milánském hotelu i na večerním banketu firmy Pirelli se procházela se zlatými protézami sebevědomě, energicky. Vrátila se nejen k modelingu, ale i ke sportu. Je aktivní v kampaních, které varují před syndromem toxického šoku, jehož rizika firmy kvůli ziskům přehlížejí. Snaží se narušit předsudky ohledně krásy a fyzických hendikepů, povzbudit svým příběhem a houževnatostí ty, kdo čelí výzvám. „Protože jsem díky modelingu vidět a má silnější hlas,“ prohlásila v Miláně.
Kaya Wilkinsová: Hudebnice
Kaya Wilkinsová diváka pozvala do svého muzikantského budoáru.
Při jejím angažmá do kalendáře Pirelli nemusela Emma Summertonová vymýšlet krkolomnou spojnici. Kaya Wilkinsonová si o svou múzu řekla zcela přesvědčivě, vedle modelingu se totiž věnuje hudbě. Jako Okay Kaya zpívá o velmi křehkých, intimních tématech, její písně jsou však též hravé a prostoupené humorem. Čerpají z rhytm & blues, popu, folku i diska.
„Moje hudba je pro mě metafyzickou zkušeností, miluju ji. Mám ráda, když se něco, co je snad trochu smutné a křehké, změní v něco, co může být prostě jenom krásné,“ líčí.
Emma Summertonová se právě onu polohu pokusila zachytit v momentce stylizované do budoáru, na níž shlíží černý havran. Fotografka přitom netají, že scénu inspirovala australská bohémka, tanečnice, umělkyně Vali Myersová. Co chtěla Summertonová podtrhnout? Zápal, divokost, schopnost vyjádření bez kompromisů, to vše podle ní musí hudebnice mít. „Cítila jsem moc, sílu,“ ohlíží se za focením Kaya Wilkinsonová.
Lila Mossová: Věštkyně
Lila Mossová se v kalendáři vydala na jinou planetu.
Dceru slavné modelky Kate Mossové vzala Emma Summertonová na daleký výlet, přenesla ji na jinou planetu, na rozkvetlou, rozzářenou louku s motýly, se Zeměkoulí v pozadí. Onen nový svět má představovat nový stav mysli, nové vědomí, možná dokonce nový věk.
„Je to jako nový začátek a odlišné uvědomění, které s sebou, myslím, její generace přináší,“ vysvětluje fotografka. A míní to pokorně, je podle ní třeba pochopit, že mladá generace „dědí to, co jí zanecháváme“, musí se s tím vyrovnat po svém.
Ve scéně pro Lily Mossovou hraje velkou roli práce se světlem, magický tón podtrhuje kostým návrhářky Amandy Harlechové. Vlasy kouzlí kolem modelčina obličeje jako svatozář. „Je na jiné planetě, a ta jí nabízí čerstvou, novou, jinou perspektivu. Shlíží dolů a pozoruje nás, jak se snažíme najít řešení mnoha problémů,“ komentuje svou múzu Lila Mossová.
He Cong: Žena – mudrc
He Cong nabízí divákovi postavu Ženy - mudrce.
„Přemýšlí o všech lidech kolem sebe – a pro každého má radu,“ říká o své moudré múze čínská modelka He Cong. Dodává, že se ze své postavy snaží učit, trpělivosti, pokoře, laskavosti, soustředěnosti. I ona prožívala focení jako výpravu do „neuvěřitelné země plné divů“.
Dodává však, že skutečnou múzou jejího života je pro ni otec. „Vždy se snaží dělat vše nejlépe. A pořád je velmi pokorný. Pečuje o všechny lidi kolem sebe, právě on je pro mě velkou inspirací,“ prozrazuje modelka, která v Šanghaji studovala módu a design.
Čím by byla, kdyby do světa modelingu nevkročila? Její volba s její múzou z kalendáře souvisí. „Mým snem vždy bylo stát se učitelkou. Dětství je pro každého tak důležité!“ je si jistá.
Cara Delevingne: Umělkyně
Cara Delevingne jako Umělkyně. Kromě modelingu se v reálném životě věnuje herectví a zpívá.
Její scénou mezi gigantickými pampeliškami chtěla Emma Summertonová podtrhnout spontánnost, jistou nevyzpytatelnost umělecké osobnosti. Cara Delevingne jako by před fotoaparátem plavala, vznášela se. „Nevíte, jakým směrem se vydá… Je obtížné ji uchopit. A právě to na ní milujeme. Je v ní divokost, ale subtilní, delikátní, citlivá. Je to žena – dítě. Není jako ostatní. Je z pohádkové zahrady, kde jsme my nikdy nebyli,“ líčí fotografka.
Kostymérka Amanda Harlechová souhlasí, povahu múzy označuje za trochu chameleonskou, proměnlivou. Zdůraznit to chtěla využitím makramé, síťového oděvu.
Ke své postavě má Delevingne velmi blízko. Kromě modelingu hraje ve filmech, produkuje pro BBC a Hulu cyklus Planet Sex. A zpívá. Bez velkého plánování – nedovolí jí to zaneprázdněnost. „Tak to s muzikou mám. Čas od času dám něco dohromady. Je to však něco, co budu dělat vždycky,“ shrnuje.
Adut Akechová: Lovkyně snů
Modelka Adut Akechová šla za svým snem se vší odvahou od dětství.
Hned po jejím narození s ní museli rodiče kvůli občanské válce uprchnout ze Súdánu do Keni. První roky svého života strávila v utečeneckém táboře. Po celé dětství tedy snila o tom, že bude mít domov, bezpečné místo. „Snila jsem, že se nebudu muset bát, že další den budeme muset zase prchat. Protože jsme se báli, že nás unesou, že naše rodiče zavraždí,“ vzpomíná Adut Akechová.
A snila i poté, co se – bylo jí osm let – přestěhovali do Austrálie. Byla dívkou s nejtmavší kůží ve škole. A ano, čelila šikaně, děti se jí posmívaly. I tehdy proto snila, o svobodě moct si dělat, co si bude přát.
Právě ve spojení se sny vkráčela Adut Akechová do kalendáře Pirelli. Díky tomu, že se svých snů držela a měla sílu za nimi jít, přitom do modelingového světa vstoupila již v šestnácti letech. V roce 2019 se stala Modelkou roku na Fashion Awards, aby při předávání ceny vysekla velmi působivou řeč. „Ve svém projevu jsem uvedla, že pokud to mohla zvládnout malá holka ze Súdánu s tmavou kůží, může to zvládnout každý,“ vzpomíná.
Precious Lee: Vypravěčka
Precious Lee kromě modelingu též píše scénáře, její múzou se tedy stala Vypravěčka.
Její múza její vlastní tvorbu přímo kopíruje. Modelka Precious Lee se totiž věnuje též psaní filmových scénářů. „Vášeň pro psaní jsem měla vlastně odjakživa, vždycky jsem si vymýšlela příběhy, přišlo mi to přirozené. Tak jsem si jednou řekla: A proč nenapíšeš příběh, který bys chtěla vidět? A to mě přivedlo na cestu, která sen změnila ve skutečnost,“ popisuje.
Do múzy Vypravěčky se modelka vtělila dočista opravdově. Promítlo se to i v aranžování fotografie. „Co přesně děláš, když opravdu píšeš?“ tak se jí prý totiž na place Emma Summertonová zeptala. A Precious Lee prozradila, že… se prostě položí na podlahu a nechá se unášet myšlenkami. Právě v oné pozici ji tedy fotografka nasnímala.
„Všechno do sebe začalo zapadat,“ líčí Summertonová. Na mysli má především to, že místo modelky fotila vlastně skutečnou vypravěčku, tvůrkyni příběhů.
Ashley Grahamová: Aktivistka
Ashley Grahamová se do Aktivistky vetkla naprosto příznačně. Usiluje o větší pestrost módního průmyslu. A o to, aby se ženy i dívky přestaly stydět za svá těla.
Rozhodla se prolomit mlčení, vyžadovalo to sílu k upřímnosti. „Nikdo nemluvil o svém velkém pozadí, o své celulitidě. Nebyl nikdo, kdo dokázal být upřímný,“ vysvětluje Ashley Grahamová. Přiznává, že hledala někoho, kdo by o tělech dokázal mluvit pravdivě, reálně. Nenašla ho, proto se oné mise chopila sama.
„Chtěla jsem být hlasem mladší generace, aby se ve svých tělech cítila spokojeněji,“ říká. I proto do kalendáře vklouzla jako múza Aktivistka. To je jejím posláním i ve skutečném životě, snaží se prokázat, že krása nezná hranic, nedá se sešněrovat parametry, čísly, mírami. I díky jejímu úsilí se svět modelingu začal rozevírat, byť jsou její ambice a cíle větší. Svět modelingu však proměnila, tak to v roce 2020 shrnula obálka amerického časopisu Vogue.
„Je fantastická, je to sexy, rozpustilá, chytrá, úžasná žena. A říkala jsem si, že je důležité, abychom v kalendáři měli někoho, kdo o oněch věcech mluví veřejně a nahlas,“ dodává Emma Summertonová.
