Jak si představit luxus v 16. století?
Patří k němu určitě celý životní styl včetně architektury a jejího vybavení, tedy skvostného nábytku, velkolepých obrazáren a nákladných knihoven. Budovat obrazárny a knihovny jako Rožmberkové patřilo tehdy k dobrým zvykům. Nevím, jestli si poslední Rožmberk Petr Vok v těch knihách někdy skutečně četl, ale důležité bylo, že je měl. Další věcí byla okázalá spotřeba. Dovážely se proto luxusní potraviny zdaleka. Například vína, koření a všemožné zboží orientálního původu. Sloužilo jen k tomu, aby mohli aristokraté ukázat, kdo vlastně jsou a co si mohou dovolit. Bylo to podobné, jako když má dnes někdo potřebu kupovat si další a další drahá auta.
Půjčit peníze se tedy mohlo vyplatit i politicky, třebaže vám je mnohdy nevrátili. Ostatně o Albrechtu Janu Smiřickém se začalo těsně před jeho smrtí mluvit jako o možném českém králi.
