Profesor JAROSLAV ČECHURA (70) vydal
průkopnickou monografii o tom, jak dávala
česká aristokracie 16. a 17. století na odiv
své bohatství, a přitom se topila v dluzích.
Za co vše šlechta rozhazovala, aby potvrdila
svůj sociální status? Kdo byl nejrozmařilejší?
Proč ani vzdělané šlechtice a šlechtičny
šílené dluhy netrápily? Jak to, že dluhy často
nemuseli splácet? Našli se i mezi nejbohatšími
aristokraty prozřetelní podnikavci, kteří v době
renesančního hýření bohatli? Podnikaly i ženy?
Kdo se podílel na největším finančním podvodu
té doby? A proč nebyl potrestán?
| foto: Jan Zátorský,
MAFRA
Luxus šlechty na dluh. I když na to neměla, utrácela dál, líčí historik Čechura
Profesor Jaroslav Čechura vydal průkopnickou monografii o tom, jak dávala česká aristokracie 16. a 17. století na odiv své bohatství – a přitom se topila v dluzích. Za co všechno šlechta rozhazovala, aby potvrdila svůj sociální status? Proč ani vzdělané šlechtice a šlechtičny šílené dluhy netrápily? A jak je možné, že dluhy často nemuseli splácet?
Jak si představit luxus v 16. století? Patří k němu určitě celý životní styl včetně architektury a jejího vybavení, tedy skvostného nábytku, velkolepých obrazáren a nákladných knihoven. Budovat obrazárny a knihovny jako Rožmberkové patřilo tehdy k dobrým zvykům. Nevím, jestli si poslední Rožmberk Petr Vok v těch knihách někdy skutečně četl, ale důležité bylo, že je měl. Další věcí byla okázalá spotřeba. Dovážely se proto luxusní potraviny zdaleka. Například vína, koření a všemožné zboží orientálního původu. Sloužilo jen k tomu, aby mohli aristokraté ukázat, kdo vlastně jsou a co si mohou dovolit. Bylo to podobné, jako když má dnes někdo potřebu kupovat si další a další drahá auta.
Půjčit peníze se tedy mohlo vyplatit i politicky, třebaže vám je mnohdy nevrátili. Ostatně o Albrechtu Janu Smiřickém se začalo těsně před jeho smrtí mluvit jako o možném českém králi.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
