Existuje jich přitom celá kupa, připomíná je například kniha OK: nepravděpodobná historie nejskvělejšího slova Ameriky Allana Metcalfa. Je tu řecká stopa, fráze „ola kala“ měla znamenat „všechno v pořádku“. Tento, dnešní význam mělo i „okeh“ indiánské skupiny Čoktů, v jedné písni to zmiňuje rebelský americký folkový zpěvák Pete Seeger (tady si na Xman.cz můžete přečíst jeho profil).
Prezident Woodrow Wilson si dokonce údajně myslel, že se OK správně píše právě „okeh“, proto měl schválené dokumenty označovat, puristicky a korektně, jak se měl domnívat, právě slovem „okeh“, uvádí server CBS News. „Není to správně,“ odvětil prý prezident na dotaz, proč nepoužívá OK. Pozor, i údajné čoktské kořeny výrazu OK mají alternativní hypotézu, připomíná server History.com, odkazovat má na náčelníka Old Keokuka.
Domněnek je však mnohem víc. Přehršel. Francouzská verze by původ magického výrazu ráda vystopovala k městu Aux Cayes, které Francie založila na Haiti a které se proslavilo špičkovým rumem. Německá trajektorie navrhuje začátek u vojenského „Obberst Kommandant“ anebo „Obber Kommando“, případně u „Ohne Korrektur“, značky z typografického a vydavatelského průmyslu, která udávala, že nejsou potřeba žádné změny, která tedy v zásadě říkala – že materiál je OK. Jistý čas v Německu poletovalo i vysvětlení skrze iniciály továrníka Otto Kaisera.
„Omnis Korrecta“, „vše je správně“ měli podle jiné interpretace dějin slavného výrazu psát latinou na schválené dokumenty raní vzdělanci na školách. Na začátku světového turné OK však má být též finské „Oikea“, tedy „správně“, „och, aye“, „ach, ano“ skotských emigrantů v Americe, západoafrické „waw-kay“ nebo „o ke“, které do Ameriky dovezli otročení lidé skupin Wolow, Bantu anebo Mande. Pak to je ještě anglické armádní „Zero Killed“, hlásící, že se akce obešla bez ztrát, u kterého se „zero“ změnilo v číslici nula, a ta za se v „O“. Také máme sousloví „Open Key“ z telegrafického žargonu. A díky apetýtu po vysvětlení dějin OK nezapadly ani iniciály jména dodavatele sušenek pro unijní armádu za občanské války pana Orrina Kendalla.
Mnohem větší váhu než myriády těchto a dalších hypotéz však měla ta, která se opírala o amerického prezidenta Martina Van Burena.