Na první pohled je to spontánní a bleskurychlá akce. A pozorování vědců Exeterské univerzity to potvrzuje. „Hromadné odlety se odehrávají téměř okamžitě, všichni ptáci jsou ve vzduchu v průměru během méně než pěti sekund,“ líčí tisková zpráva.
Masovému startu přesto předchází něco, co agentura AFP označuje za „demokratický“ rozhodovací proces.
Hledat konsenzus se vyplatí
„Když se velká skupina v noci uhnízdí, má každá kavka trochu odlišné preference ohledně doby, kdy odletět. Závisí to na faktorech, jako je jejich velikost a jejich hlad,“ popisuje Alex Dibnah, vedoucí studie, která vyšla v magazínu Current Biology. Vysvětluje však, že před odletem se ptáci spadající do čeledi krkavcovitých snaží vybudovat kolektivní dohodu, že je načase místo opustit.
Jak? Vokalizovaným hlasováním, uvádí magazín The Smithsonian. První kavčí volání ohlásí záměr odletět, vše se poté odvíjí podle toho, jaká je reakce celého kavčího tělesa. Záleží na hlasitosti i na rychlostí šíření jejich vokálních projevů. „Když jejich volání dosáhne ‚dostatečné úrovně‘, odletí,“ popisuje Dibnah.
Jejich zvuková vyjádření jsou podle něj efektivním signálem, jakým dávají najevo vůli hnízdiště opustit. Ba co víc, jsou účinným nástrojem, jak dosáhnout konsenzu, jak překonat individuální rozdíly pro kolektivní a soudržný odlet. A ten se vyplatí z mnoha důvodů, mezi něž podle vědců patří například ochrana před predátory nebo přístup k informacím o zdrojích potravy.
Ne vždy však rozhodování a hlasování k masovému odletu vede. Když se preference kavek rozcházejí, opouštějí hnízdiště po skupinách.
Vědci se ke zjištěním dopracovali pozorováním a pokusy se skupinami kavek o počtu od 160 do 1 500 ptáků. Nejprve nahrávali jejich předodletová vokální hlasování, poté je v hnízdištích pouštěli. Jejich předstartovní sněmy se jim oním „faulem“ povedlo zmanipulovat, dokázali odlety urychlit o několik minut, líčí magazín New Scientist.
