Neobvyklá studie týmu pod vedením Emmy Nelsonové vychází z předchozích prací, které zjistily, že na délku prstů na nohou a rukou lidí a opic má vliv, nakolik je plod v prenatálním stadiu vystaven klíčovým hormonům zvaným androgeny, k nimž patří například též testosteron. Neovlivňují jen délku prstů, zásadním způsobem určují také chování dotyčného druhu. Čím větší mají na plod v děloze vliv, tím bude narozený jedinec agresivnější a sexuálně promiskuitnější.
A právě na souvislosti mezi délkou prstů s chováním je práce anglických odborníků založena. Na charakter společenského chování existuje dokonce indikátor, byť kontroverzní: poměr délky ukazováčku k prsteníčku.
Řečeno jednoduše: čím delší je prsteník ve srovnání s ukazováčkem, tím víc na plod působily androgeny a tím promiskuitnější a agresivnější dotyčný zkoumaný bude.
A Nelsonová udělala se svými kolegy prostě jen to, že změřila prsty dnešním opicím, jako jsou gorily, šimpanzi či orangutani, ale též kosterní nálezy prstů našich předků rodu Ardipithecus (žil asi před 4,4 milionu let), Australopithecus (žil před třemi až čtyřmi miliony let) a Homo neanderthalensis (vyhynul asi před 28 tisíci lety). Zjištěné poměry jí dávají nahlédnout do sociálního života našich předchůdců.
Jak to dopadlo?
Současní lidé mají index poměru ukazováčku k prsteníku 0,957, jinak řečeno, máme ho skoro stejně dlouhý jako prsteník.
Šimpanzi, gorily a orangutani mají index mezi hodnotami 0,9 a 0,92.
Prsty změřené z nálezů čtyř neandrtálců dosáhly indexu 0, 928, což svědčí o zvýšené promiskuitě a řevnivosti, v případě rodu Ardipithecus to bylo dokonce 0, 899. Tihle naši předchůdci tak nebyli rozhodně žádní beránci.
Naproti rod Australopithecus byl evidentně monogamnějšího založení, než jsme my, jeho index totiž činil 0, 979.
Profesorka Nelsonová však zdůrazňuje, jak píše server dailymail.co.uk, že k potvrzení jejích zjištění by bylo potřeba více kosterních nálezů.
Přesto tvrdí: "Tahle metoda se může ukázat být vzrušující cestou, jak pochopit vývoj našeho sociálního chování."
