Dnes už to ví jen málokdo, ale byli to českoslovenští vědci, kteří pro paranormální aktivity jako předvídání budoucnosti, proutkaření, telepatii či využívání „mentální energie“ v roce 1967 celosvětově zavedli označení psychotronika. Československo bylo tehdy jedním ze světových center výzkumu těchto vědou neprobádaných fenoménů, které se měly stát i trumfem při měření sil mezi Východem a Západem.
Bádání v oblasti paranormálna se tehdy v Československu věnovaly desítky vědců a několik výzkumných pracovišť. Asi nejvýznamnější byla PEL, tedy Psychoenergetická laboratoř, která patřila pod Vysokou školu chemicko-technologickou a sídlila v jednom z oprýskaných domů ztracených v uličkách pražské Letné.
Srdcem i hlavou laboratoře byl bývalý ministr školství František Kahuda. Člen KSČ, poslanec, matematik a fyzik, který působil v čele ministerstva v letech 1954 až 1963, se věnoval také přírodním vědám a výchově mládeže. Po politické dráze se vrhl na výzkum. A ne ledajaký.
Biogenerátor, který znepokojil americké špionyVelkou, leč utajovanou senzací byl v československém výzkumu psychotroniky vývoj takzvaných biogenerátorů. Stál za ním někdejší vedoucí jednoho textilního závodu Robert Pavlita, jehož tajným pracovištěm se staly Pyšely u Prahy. Pavlita tvrdil, že lidskou bioenergii, která se vyvolá například soustředěním, lze akumulovat a následně vyslat tam, kam je zapotřebí. Takový tok energie jednoho člověka dokáže podle Pavlity zesílit či snížit klíčivost semen, ale také na půl metru zabít mouchu. Co by tedy mohly udělat tisíce lidí... Dále tvrdil, že každý člověk zanechává specifickou biostopu jedinečnou jako otisk prstu, kterou jeho přístroje dokážou na 100 metrů lokalizovat. Jenže Pavlita mluvil hodně, často a všude a stalo se to, co nikdo nečekal. Dozvěděly se o něm americké tajné služby a propukla panika. Američané dostali strach, že Čechoslováci vyvinou přelomovou zbraň a okamžitě spustili podobný projekt Stargate, v překladu Hvězdná brána. Jejich úvahy se ubíraly směrem, že když Čechoslováci zabijí pohledem mouchu, tak USA rovnou kozu. Jenže to mělo háček - ani v Československu, ani v USA nebyla při výzkumu zabita silou myšlenky ani moucha, natož koza. Také StB byla na vážkách, na jednu stranu si vedle Pavlitovy laboratoře postavila svou vlastní, kde pokusy ověřovala, na druhou mu příliš nevěřila. Nakonec do Československa zavítala tajná delegace z Moskvy a sovětští fyzikové celý výzkum ukončili s tím, že Pavlita je buď podvodník, nebo bláznivý snílek – nákladné a přesné testy totiž fungování biogenerátorů nepotvrdily. |
Profesora Kahudu zaujal tehdy populární objev, že rychlost myšlení se dá měřit. Nastudoval veškerou dostupnou literaturu a syntézou mnoha poznatků nakonec přišel s odvážným tvrzením.
To spočívalo v tom, že učení, zejména u dětí, ovlivňují vědě dosud neznámé, neverbální mentální faktory, které je nutné podrobit výzkumu
Tak vznikla jeho teorie „mentální energie“, která byla chápána jako neznámá síla s netušenými možnostmi. Ministerstvo školství spustilo projekt zvaný „Mentální energie a její využití v praxi“ a byla založena zmíněná laboratoř PEL. Kolem ní se vytvořily další skupiny a podskupiny fyziků a matematiků, lékařů, geologů či senzibilů, pracujících na dílčích výzkumech.
Tehdy se dostavily první výsledky Kahudova bádání – byly to údajné částice mentální energie, které nazval „mentiony“. „Jsou podobné elektronům v atomech,“ popsal základní stavební kameny neznámé síly a zbytek života věnoval získávání důkazů jejich existence.
Kahuda pracoval s obrovským nasazením. „Byl strašně nadšený. Vyhledával lidi s určitými schopnostmi a zval je do laboratoře,“ vzpomíná Vlastimil Bažant, předseda České psychoenergetické společnosti (ČEPES), což je nástupce v roce 1991 zaniklé laboratoře PEL.
Ale nepředbíhejme. František Kahuda měl, stejně jako dnes, mnoho kritiků, kteří házeli jeho výzkumu klacky pod nohy. Shazovali jej tak, až chování kolegů často hraničilo se šikanou. Tehdy také dostal přezdívku „Bolševický kouzelník“.
Doba ovšem psychotronice fandila. Kromě Československa se jí zabývaly mnohé jiné státy včetně USA a SSSR. „Důvodem byla atmosféra studené války. Skrz železnou oponu pronikaly různé divoké zprávy o tom, že jedna či druhá strana dělá pokroky v psychotronickém výzkumu a nikdo nechtěl zůstat pozadu,“ vysvětluje Leoš Kyša, spisovatel, publicista a zároveň člen skupiny skeptiků zvané Sisyfos.
Publicista, spisovatel, scénárista a také člen skupiny skeptiků Sisyfos Leoš Kyša. (27. května 2008)
„Jen si to představte, co by to znamenalo, kdyby nepřítel našel způsob, jak pomocí psychotronicky nadaných jedinců lokalizovat jaderné ponorky nebo se dostat do hlavy nositelům největších tajemství,“ dodává. Právě skeptici v čele se Sisyfem v existenci Kahudovy „mentální energie“ nevěří, podle nich ji není možné dokázat.
Senzibilové v uhelné pánvi
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Kolem PELu se soustředilo stále víc lidí a laboratoř potřebovala finance na pokusy i na nové vědce. „Kahuda chtěl začlenit psychotroniky do socialistického hospodářství. Podařilo se to v těžebním průmyslu,“ pokračuje Vlastimil Bažant s tím, že PEL podepsal několik smluv, například se Severočeskými doly, kam vyslal své telestetiky čili proutkaře. Ti prý zjišťovali, kde jsou zásoby uhlí, kudy vedou staré chodby, nebo jaká jsou rizika propadů, čímž se podíleli na bezpečnosti práce.
„Tam si také mohl své nápady a teorie ověřovat,“ míní Bažant s tím, že v archivu ČEPES jsou dodnes smlouvy dokazující práci proutkařů v socialistickém těžkém průmyslu.
„Výzkum proutkařství probíhal v 80. letech také kriticky a bylo prokázáno, že na domnělých schopnostech proutkařů nic není. Ostatně Český klub skeptiků Sisyfos v rámci Paranormální výzvy nabízí odměnu přes tři miliony korun lidem za důkaz, že proutkařství funguje. Ti, co to tvrdí, zatím pokaždé ve dvojitě zaslepeném experimentu selhali,“ oponuje člen Sisyfa Leoš Kyša.
Laboratoř plná štěnic StB
Největšího rozmachu dosáhlo studium psychotroniky v 80. letech, kdy vzniklo několik dalších tajných pracovišť, například ve středočeských Pyšelích, kde Robert Pavlita vyráběl takzvané biogenerátory. Tedy přístroje údajně schopné kumulovat lidskou bioenergii a následně ji využít, například k růstu květin, ale i zabíjení živočichů.
Jenže postupně se od celého odvětví výzkumu psychotroniky začaly odklánět důležité instituce, důkazem bylo i to, že Kahudovi zakázaly publikovat některé jeho práce. Když v roce 1987 František Kahuda náhle zemřel, přebral opratě PELu Valdemar Grešík, dnes jeden z nejznámějších výrobců léčivých čajů v Česku.
Valdemar Grešík ve své prodejně léčivých čajů. (10 prosince 2003)
„Důkazů, že psychotronika funguje, jsem zažil mnoho, ať už šlo o diagnostiku lidského či zvířecího organismu, či měřitelné biologické procesy u klíčících semen rostlin při působení senzibila v laboratořích Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy,“ tvrdí bylinkář.
„Program měl určitě význam, počítalo se s dalšími výzkumy, PEL byla bohužel na začátku 90. let zrušena, a pokud vím, od té doby se v Česku, na rozdíl od zahraničí, žádný seriózní výzkum neprovádí,“ dodává Grešík.
Laboratoř měla ještě jeden důležitý úkol. Poskytovala určitou ochranu svým členům, které sledovala StB. „Když byla PEL na Letné zlikvidovaná, vysypalo se z ní spoustu štěnic určených k odposlechu,“ uzavírá Bažant, který zde také několik let působil.
