Extrémní gastronomie: Hrajete si rádi s jídlem? Zkuste brunejský ambuyat

  • 1
Je to pokrm, který bude chutnat tak, jak chcete. Sám o sobě je totiž ambuyat chuťově neutrální, slouží pouze jako transportní prostředek omáček. Je velmi populární v jihovýchodní Asii. Neobejdou se bez něj v malajském Sarawaku a Sabahu a regionální jedničkou na jídelním lístku je i v Bruneji.

Hluboký talíř nebo mísa naplněná gelovitou nebo slizkou hmotou, v barvě někdy průzračné a jindy bílé. Čas od času má polotuhou lepidlovitou konzistenci, jindy spíše polotekutou. Tak vypadá hotový ambuyat v celé své prosté kráse. Chybět samozřejmě nemohou nejrůznější dochucující omáčky na rybí, krevetí nebo ostré chilli bázi a kousky opražené zeleniny, případně masa či rybích hlav.

Na vás je jediné, s pomocí propojených dřevěných hůlek chandas navinout optimální množství opaleskujícího lepidla, namáčet ho do rozmanitých příloh a vychutnávat si při vřelém rozhovoru s hostiteli jednotlivé tóny. Obojí vyžaduje trochu cviku, aby se celé posezení neslo v duchu jisté společenské nenucenosti. A ještě maličkost, k ambuyat se nečichá. Ne, nepáchne, sám o sobě nemá žádnou vůni, gesto by však bylo považováno za nezdvořilost.

Různé barvy, různá konzistence

Poněkud exoticky vypadající ambuyat je velmi výživný. Aby ne, je prakticky výhradně tvořen škrobovitým práškem. Jeho zdrojem bývá především ságo, vydlabané z kmenů ságových palem. Místní kuchaři znalí svého řemesla ho občas doplní o podíl tapioky, podobné škrobové substance získané z manioku jedlého, případně z cykasů. To proto, aby získali průzračnější vzhled pokrmu.

V případě, že preferují spíše nažloutlou barvu, pracují s bramborovým škrobem. Zásadní však je pro výslednou barvu a konzistenci proces výroby a ředění. Sypký škrob je totiž zapotřebí smíchat s malým množstvím vody a důsledně ho ručně promíchat.

Jakou měl asi kuchař náladu?

Je to prý víc než jen fyzická činnost. „Při promíchávání se musíte zdržet negativních myšlenek, protože jinak byste své problémy zanesli do jídla. Čirý a nezkalený ambuyat značí spokojeného kuchaře,“ zmiňují místní.

Důsledným promnutím bobtnajícího škrobového základu vytvoříte hladkou hmotu bez hrudek a přidáváním další, teď už horké vody, a rozmícháváním vytváříte požadovanou konzistenci. Výsledkem je velmi jemná hmota, která neznalého strávníka zaráží jen tím, jak vypadá. Chuťově je naprosto neutrální. V zásadě tu není co ke kousání, tento kulinářský produkt můžete z hůlek lehce srkat a polykat v kuse.

Jak asi chutná papír?

Záleží jen na vás, zda bude ve vašich ústech spíše sladko-kyselá, pokud využijete omáčku binjai cacah, křupavá po zelenině ulam-ulaman nebo silně aromatická po tempoyak, fermentovaných plodech durianu. Škrobová hmota prostě slouží pouze k transportu vámi zvolené chuti.

„To je asi hlavním kladem ambuyat,“ prozrazují cestovatelé. „Chutná jen tak, jak chcete vy sami.“ Ne každý strávník toto nadšení sdílí. Známé je i malé společenské faux pas, jehož se v roce 2008 dopustil tehdejší americký vyslanec Justin Friedman. „Víte, jak chutná papírmaš? Tak toto je velice podobné,“ prohlásil bezohledně.

Otrava? V Malajsii spíše nepravděpodobná

Jediné komplikace, kromě toho, že se ambuyatu snadno přejíte, vyvstanou tehdy, když domorodý kuchař neodhadne množství „dobarvujícího“ a o poznání levnějšího cykasového sága. I to je stravitelné a výživné, ale problém může působit občasná zvýšená koncentrace glykosidu cykasinu a látky BMAA v nevhodně a narychlo zpracovaném škrobu. A ty jsou hepatotoxické, neurotoxické a karcinogenní.

Projevy mírné otravy pak třesem trochu připomínají pokročilá stádia Parkinsonovy choroby, i proto se o postižených hovoří jako o lidech „kteří mají chleba v hlavě“. Podobný nepříjemný zážitek vás však může potkat spíše na Guamu než v Malajsii, kde je pravý ambuyat doma.

Ochutnali byste ambuyat?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 31. března 2019. Anketa je uzavřena.

Ano
Ano 197
Ne
Ne 73

Extrémní gastronomie