Nemůžu si pomoct. Mě se vždycky vybaví ta banda z Pokladu na Stříbrném jezeře.

Začal jsem na čundry jezdit v půlce 80. let na gymplu, vydrželo nám to ještě na vejšce, pak přišly rodiny a práce... Už jsem pod širákem nespal dobře čtvrt století . Z mých vrstevníků (lehce nad 50) už neznám nikoho, kdo by jezdil, ale pár kamarádů, kterým už je třeba 65 ještě jezdí. Když nám bylo 15 a jim 30, připadali nám na čundry děsně staří a my už ve 30 nejezdili. Škoda, bylo to krásné.

O tom lze dost pochybovat. Trampove nejsou pankáči. Dle meho nazoru se ceskej tremping omezil v podstate jen na osady. Pred 20 lety nebyl jeste problem potkat trempika ve vlaku a rozhodne jste ho poznali. Ani tenkrat to nebyl zadny pankac a to mel k nemu zdanlive mnohem bliz nez ten dnesni.

Pankáč není jen hudební styl a barevné "vlasy" na hlavě. Pankáč se používá, když je někdo proti zavedenému systému, prostě rebel.

Máme třeba pankáče včelaře - slušní a vzdělaní lidé, kteří jen včelaří jinak, nejsou organizování ve Svazu včelařů a používají jiné metody. Říká se jim pankáči i když chodí v obleku.

U trampů znamená pankáč proti skautům, jako že mají také rádi přírodu a chození po lese, ale na rozdíl od skautů nedrží bobříka mlčení a pod.

Však ony jim pecky s dronama utnou tipec. :-P... Taborit v lese. To by tak hrálo...

OK, ovšem z vlastní zkušenosti musím dodat, že skauti dokáží být "punkoví" také nemálo, tady pan Fojtík vychází bohužel z nějakého stereotypu, zatímco se snaží bořit ten trampský. Jinak ovšem pěkný článek