- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Marek Holeček má spoustu plánů, ačkoli ví, že dorostla nová generace, jíž nebude moci konkurovat. „Kam jsme se my složitě škrábali, tam mladí začínají a hranice zase posunou dál. Je to životní nespravedlnost, ale je to krásné.“ | foto: Petr Topič, MAFRA
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Pořád lezete někam k výšinám, ocitl jste se někdy na dně?
Zažil jsem spoustu pádů i nějaké úrazy, ale nikdy nic zásadního. Obrazně si dokážu představit, že by se něco dělo mým blízkým a já s tím nedokázal nic dělat, ale i tohle se mi vyhýbá. Mám takovou vnitřní mantru: říkám, že dokud se hruď zvedá a kyslík se žene do plic, je čas na dýchání a na život. Negativní věci se mi samozřejmě dějí, ale naučil jsem se na ně dívat optimistickou optikou.
Lezení mě samo o sobě neživí, když někam vylezu, nic za to nedostanu. Mě živí ta „prostituce“ kolem, jak já tomu v dobrém říkám.
Připojte se ještě dnes a získejte: