Mluví několika jazyky, nabízí softwarový servis počítačů a za vydělané peníze sám cestuje po Česku i do zahraničí. Na tom by nebylo nic divného, kdyby nešlo o jedenáctiletého školáka. Dominik Petr z Jeseníku osvědčuje nebývalou samostatnost, a když ho posloucháte, máte pocit, že už se těší, až přestane být dítětem.
Dominiku, přijel jsi do Prahy vlakem z Jeseníku a nebylo to poprvé. Odkdy tě rodiče na takové cesty pouštějí? Probíhalo to postupně, ale teď už naši vědí, že to hravě zvládnu. Když jsem ve čtyřech letech s cestováním začínal, byly to jen kratší tratě, třeba z Jeseníku města do Jeseníku lázní. Už tehdy mě to strašně bavilo. Taťka to na mně viděl, a tak mi dával pocit, že jedu sám. Přitom jel za autobusem autem. Pak s jedním známým domluvil, aby mě na cestách nenápadně hlídal, ale já to prokouknul. Vždycky jsem se mu snažil utéct, třeba jiným vchodem.
Patnáct minut před zavíračkou mě zadržela ochranka. Pán něco zamumlal do vysílačky, přišla policie a mě odvezli na výslech. Rodičům řekli, že jestli se to stane ještě jednou, vyhostí nás.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
