SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít
Sledovat další díly na iDNES.tvPotkáváme se u Vraného nad Vltavou. Začnu lehčím flyboardem, poté budu létat na hoverboardu a nakonec to nejtěžší - jetpack, na kterém létal například i James Bond ve filmu Thunderball. Ovšem toho poháněl vzduch, nikoli voda.
Při flyboardu je člověk ukotven v botách a stojí na zařízení, do něhož je připojená hadice s vodou. Po stranách jsou vodní trysky.
„My tě připoutáme hadicí ke skútru, skočíš si do vody, potom tě odtáhnu přibližně do půlky řeky, a až ti řeknu, budeš si dávat nohy pod sebe,“ popisuje mi instruktor Jan Šedý.
„Celé je to založené na tom, že boty mají dvě trysky - jednu vlevo a druhou vpravo. Celý výkon skútru čerpá vodu do hadice, kterou pak proudí voda do bot. A ty stojíš na proudu vody, který vychází z bot právě těmi tryskami,“ vysvětluje mi Honza.
Jsem ve vodě, nohy mám pod sebou a cítím, jak hadicí proudí stále více vody. Díky tomu se pomalu zvedám nad hladinu. Vydržím několik sekund a následně vpluju zpět do vody. „Jsi talent!“ ozývá se z břehu od lidí z firmy Zážitky.cz, kteří mi možnost vyzkoušet několik vodních sportů připravili.
Samozřejmě, mnohokrát jsem zahučel do vody. Jednou jsem vypadal, jako bych tančil Labutí jezero, házel jsem i placáky a velmi často jsem strachy křičel. Hlavně když jsem se najednou ocitl ve výšce několika metrů. „Pustím tě jen do výšky, ve které se budeš cítit bezpečně. Když ti to ale půjde, nemám problém vytáhnout tě třeba do devíti metrů,“ říká Honza.
Hoverboard je jako snowboard, ale ve 3D
Po chvíli odpočinku jdu zkusit další vodní sport - hoverboard. Prkno je podobné jako na snowboard, je na něj však opět připojená hadice, která vede ke skútru a kterou proudí voda.
„Vlezeš si do vody, prkno si vezmeš do ruky, nejdřív si nasadíš jednu nohu, já ti dám trošičku plynu a poté, co se rozjedeš, budeš do šlapky zasouvat druhou nohu. Tím tlakem se dostaneš na hladinu, kde je pocit opravdu hodně podobný, jako když jezdíš na wakeboardu nebo na snowboardu,“ líčí mi Honza.
Redaktorka si vyzkoušela wakeboard Nejtěžší je překonat strach a uvolnit se. Při dvou trénincích týdně se dá jízda na wakeboardu naučit za jednu sezonu, říkají instruktoři Wake Parku na pražském Džbánu. Redaktorka iDNES.cz Veronika Rohlíčková si lekci vyzkoušela na vlastní kůži. |
Oproti snowboardu je tu ale rozdíl. „Nemusíš jezdit jen ve 2D čistě po vodě. Když trošičku zvedneš špičku, dostaneš se do vzduchu, tím pádem to tomu přidává třetí rozměr, ten větší adrenalin, že můžeš lítat vzduchem,“ říká instruktor.
Nakonec se mi i podaří několikrát do vzduchu vyletět, samozřejmě za pořádného vřískotu. Oproti flyboardu, kdy stojím na obou nohou kolmo k hladině, jsem nakloněný na jednu stranu a mám pocit, že musím okamžitě spadnout.
„Může se ti stát, že to prkno ohneš moc, vyletíš hodně do vzduchu. Pak se dělá záchranný manévr, že z toho jednoduše vyskočíš, prkno spadne do vody a celý start se opakuje. Ale budeš na vodě, takže se v podstatě není čeho bát,“ uklidňuje mě Honza.
Prkno jsem sice ohnul moc, ale na záchranný manévr jsem si nevzpomněl. A tak jsem z něj nevyskočil, nýbrž jsem letěl dolů přišpendlený k němu. Ale nestalo se nic mně, ani prknu. A nakonec jsem létal nahoru i dolů řízeně, tedy že jsem sebou nežuchnul do vody, ale hezky jsem si jezdil po hladině.
„Počkej! Pomoc!“ Jetpack je opravdu náročný
Jestliže flyboard a hoverboard jsem si dokázal určitým způsobem osedlat, nedá se to říct o jetpacku. „Z té trojice vodních sportů je nejobtížnější. Na rozdíl od předchozích dvou se ovládá primárně rukama, a to pomocí dvou páček,“ popisuje instruktor Jan Šedý.
Sedím připoutaný v zařízení, ruce mám na páčkách a čekám, až mě hodí do vody. Pak mě skútr dotlačí do půlky řeky a můžeme začít.
První pokus neúspěšný, druhý taky, třetí, pátý, desátý... „Počkej! Pomoc! Počkej!“ řvu na Honzu, který řídí skútr. Mám pocit, že jsem vypil už dva litry Vltavy, pořád se mi nedaří vznést nad hladinu, naopak stále se dostávám pod ní.
„Já se bojím, že se utopím,“ říkám a přemýšlím, že to vzdám. Nakonec se ještě pokusím. Problém je, že nedokážu správně zkoordinovat páčky, kterými otáčím tryskami. Potřebuju, aby voda z trysek dopadala kolmo k hladině.
Nakonec se mi podaří na chvíli vylétnout, ale do nijak závratné výšky. Nicméně aspoň něco. Úplně vyčerpaný se pak nechávám dotáhnout na břeh.
Je zřejmě jasné, že z dané trojice sportů mě nejvíce bavil flyboard a pak hoverboard. A zvládne to i člověk, který na tom v životě nestál. U jetpacku je opravdu potřeba, aby člověk dokázal zkoordinovat pohyby a nebál se zůstat pár sekund hlavou pod vodou.
