Jednoho zamračeného dubnového dne roku 1933 vystoupil z vlaku na zastávce Žďárec u Skutče mladý muž. Zapomněli jsme podotknout, že Radčice tehdy své vlastní nádraží neměly, a tak vlaky zastavovaly v obci Žďárec, což je ovšem nedaleko.
Neznámý mladík vypadal velmi spořádaně. Měl na sobě tmavé šaty, na nichž bylo vidět černou stužku, dokládající, že mladý muž má smutek. To ostatně potvrzovala i smuteční kytice, kterou mladík třímal ve své pravici. Když mladý muž vyšel z budovy nádraží a zamířil směrem k Radčicím, výpravčí se za ním zamyšleně podíval. „Kdopak asi umřel?“ řekl si v duchu. Netušil, že v této chvíli ještě nezemřel nikdo.
Dvouletý synek, který se narodil z vrahova vztahu s nebohou Emilkou, tak definitivně přišel i o druhého ze svých rodičů.
