„Panenská ulice včera a dnes! Dávno zmizely nevysoké domy se zákonnou licencí nevěstinců, železné balkónky, vytapetované salónky a pokojíčky, v nichž byl každý solventní muž vítán,“ rozplývá se ve svých Mordech pod Špilberkem Pavel Radovan s poznatkem, že život tady utichal až k ránu, a to jen na pár chvil, protože „zatímco v podkroví zhasínaly lampičky, v přízemí začínal nový den“.
Panenská i Veselá ulice vedoucí od Dominikánského náměstí souběžně s Českou nemívaly před první světovou válkou o „kunčofty“ nouzi už proto, že se zde do roku 1908 nacházela rozsáhlá kasárna.
Čím mladší děvče, tím byla dražší, my to dodávali podle počtu. Taxa byla dvacet až osmdesát korun za kus.
