„Václav Klaus mladší mne oslovil s programem, který stojí na konzervativních hodnotách, kvůli čemuž jsem byl i v ODS. Kývl jsem mu na výzvu ke spolupráci a pomáhal mu s budováním Trikolory do chvíle, než odešel,“ zmínil Libor Lukáš.
Zklamalo vás, že odešel?
Byl jsem na něj za to zlý, považoval jsem to za úskok, který se mezi vyzrálými politickými partnery ani přáteli nedělá. Věnoval jsem už hodně času i nějaké finanční prostředky budování nové strany, postavené na konzervativních základech, od nichž se ODS odchýlila.
Může vás jeho absence ve volbách hodně oslabit?
Václav Klaus mladší měl původně stát v čele pražské kandidátky. Jeho jméno má stále silný zvuk, byť je pro mnohé něčím jako červený hadr pro býka. Výsledek voleb však bude opět rozhodovat zhruba třetina nerozhodnutých voličů, kteří v každých volbách dají svůj hlas někomu jinému. Věřím, že letos ho dají nám.
Vy jste z ODS v roce 2016 odcházel kvůli osobním sporům, nebo ideologii?
Významnou roli v tom sehrálo mé propojení s Ivo Valentou (někdejší senátor a podnikatel v hazardu, nyní na posledním místě kandidátky Trikolory Svobodných Soukromníků – pozn. red.), které bylo už tehdy poměrně viditelné. A když se stal v roce 2014 senátorem, někomu to v ODS hodně vadilo. Byli jsme dva silní a úspěšní, což se v naší zemi neodpouští. Někteří mi to dávali silně najevo a tlačili mě k odchodu z ODS. Nakonec jsem se tomuto tlaku podvolil, nezaplatil jsem členský příspěvek a v ODS skončil.
Libor LukášLídrovi uskupení Trikolóra Svobodní Soukromníci je 60 let. Původním povoláním je stavební technik. Po roce 1989 se stal tajemníkem radnice v Bojkovicích. |
Ale Valenta byl dříve odsouzen za korupci ve fotbale.
Měl z období fotbalu nějaký škraloup, jak on sám říká. Pro lidi je to ale po dvaceti letech spíše úsměvná epizoda, která ukazuje, jak to chodilo a chodí v českém fotbalu. Lidé berou mnohem vážněji jeho investice, například do lyžařského svahu ve Zlíně.
Za ODS jste byl hejtmanem, pak jste kandidoval jako nestraník za Soukromníky v senátních volbách, teď kandidujete za Trikoloru. Není to pro voliče matoucí?
Stále zastávám konzervativní hodnoty, které jsou opřené o židovskokřesťanské základy, které se tradují tisíce let. ODS se už v době, kdy jsem z ní odcházel, stávala spíše liberální stranou. Názory, které dnes hlásá v koalici Spolu, jsou mi cizí. Manželství pro všechny rozhodně nemohu podporovat a pohádky o budování multikulturní společnosti, ve které má žít 154 pohlaví, nechci ani poslouchat. My chceme menší vliv státu i méně byrokracie. Stojíme o to, abychom žili ve svobodné a bezpečné zemi, zůstala nám česká koruna a byrokraté nám nenutili mnoho nesmyslů z Bruselu.
A setrvání v Evropské unii?
Nepotřebujeme silácky vyhlašovat czexit, jelikož tady neexistuje vůle k modelu alternativní evropské spolupráce. Měli bychom se ale připravovat na konec Evropské unie, který dříve či později nastane.
To jsou celostátní a celoevropská témata, která byste chtěl řešit coby poslanec ve Zlínském kraji?
Nebojím se říct, že rolí poslance je, aby lobboval za peníze pro region a měnil legislativní pravidla. Myslím si, že bych mohl pomoci tomu, aby se například začala konečně modernizovat Baťova nemocnice, což jsme na kraji připravovali už za mé éry. Kraj nemá dost vlastních finančních zdrojů na to, aby zaplatil veškeré potřebné investice v řádech miliard korun. Takže bych lobboval za více peněz. Pokud jde o legislativu, to by se mohlo projevit ve výstavbě dálnic, zejména D49 a D1, jejichž přípravu brzdí ekologické spolky. Je třeba změnit špatné zákony, které umožňují kdejakému aktivistovi, aby opakovaně a v zásadě donekonečna vstupoval do povolovacích procesů.
Rozhovory s lídryMF DNES přináší rozhovory s lídry stran a hnutí, které v říjnových volbách usilují ve Zlínském kraji o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pořadí určil výsledek posledních sněmovních voleb a u stran, které v nich tehdy nekandidovaly, průzkumy veřejného mínění. Příště: Alena Gajdůšková (ČSSD) |
Nový stavební zákon tyto věci řeší, ne?
Myslím si, že to nebude dostačující. Jedním z parametrů by měla být místní příslušnost spolku. Nemělo by být možné, aby aktivista z Brna, odkud jsou třeba Děti Země, dával připomínky k zásadním dopravním investicím na Zlínsku. Také bych zavedl to, aby se spolky mohly vyjádřit jen v řízení EIA, kde se posuzuje vliv stavby na životní prostředí. Pak už bych je mluvit do správních procesů nenechal.
V roce 2008 jste poklepával základní kámen dálnice D49 z Hulína do Fryštáku, která se stále ještě nezačala stavět.
Tehdy jsem si ani ve snu nepředstavoval, že by to tak mohlo skončit. Dlouhých 13 let se vydává stavební povolení, které zatím není pravomocné, protože jej opakovaně zpochybňují aktivisté. A to je právě věc, kterou bych chtěl změnit.
Za vašeho působení ve vedení Zlínského kraje se schválila průmyslová zóna v Holešově, která je stále skoro prázdná. Nebyla chyba ji postavit na zdrojích pitné vody, což kritizoval například bývalý lidovecký hejtman Jiří Čunek?
Zóna není plná proto, že z ní udělali někteří politici legendu. Nikdy těmto lidem nešlo o ochranu vody, ale o vlastní politické ambice. Zdroj pitné vody je pouze pseudodůvodem. Zóna má velkou budoucnost a bude úspěšným projektem, což se ukáže po dostavbě dálnice D49.
Ale mnoho let je skoro prázdná, protože většina investorů odejde, když zjistí, že budou muset kvůli vodě válčit s úřady a ekology. To o něčem vypovídá...
Je to o tom, že někteří populističtí politici s pomocí ekologických aktivistů zabránili tomu, aby investoři mohli v zóně rozvíjet své podnikatelské aktivity. Kdyby to nedělali, zóna by byla už dávno plná.
