Rohanová řekla, že ve stížnosti napadá rozhodnutí NSS a žádá o odklad voleb a vykonatelnosti usnesení NSS. „Vadí mi jedna podstatná věc, a to je to, že zákon tady byl nahrazen výkladem,“ řekla k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Poznamenala, že i podle usnesení NSS neporušila žádný paragraf ústavy nebo volebního zákona.
Problém u Rohanové spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, kterým skončil mandát loni. V té době však ještě nebyly prezidentské volby vyhlášené. Zákon sice takový postup výslovně nezapovídá, přesto však podle soudu není možný.
„Shodli jsme se na tom, že nelze podávat kandidátní listiny dříve, než je konkrétní volba prezidenta republiky řádně vyhlášena předsedou Senátu,“ řekl soudce NSS Tomáš Langášek.
Kandidátku Rohanové jsme museli zaregistrovat, hájí se vnitro před soudem |
„Končící poslanci či senátoři nemohou uspět s pokusem natáhnout svůj politický vliv a uplatnit svá oprávnění spojená s mandátem daleko za jeho konec. To by bylo v příkrém rozporu s ústavním principem vlády na vymezený čas,“ uvedl Langášek. Jde podle něj o natolik samozřejmou věc, že ji není třeba výslovně zmiňovat v právní úpravě.
Vnitro nemělo kandidátní listinu Rohanové brát v potaz, natožpak ji registrovat. Soud se kandidaturou Rohanové zabýval na základě podnětu podaného skupinou senátorů, kteří podpořili Marka Hilšera.
Rohanové je 47 let a od roku 2017 je prezidentkou spolku Česká asociace povinných. Pomáhá lidem v dluzích a exekucích.
Prvního kola prezidentské volby, které se uskuteční 13. a 14. ledna, se zúčastní devět kandidátů. Vítěz voleb nahradí dosluhujícího Miloše Zemana.
Ústavní soud rozhodne včas, slíbil Rychetský
Ústavní soud (ÚS) udělá vše pro to, aby o případných stížnostech nezaregistrovaných kandidátů na prezidenta rozhodl včas, tedy ještě před lednovými volbami, i když není vázán žádnými lhůtami. V rozhovoru to 14. prosince uvedl předseda ÚS Pavel Rychetský.
„Učiníme vše pro to, aby se mohlo konat jak první, tak posléze druhé kolo prezidentské volby v řádném termínu,“ řekl Rychetský.
Vedle Rohanové se na ÚS obrátil také podnikatel Karel Janeček, který neuspěl na vnitru ani u soudu. Janečkovi soud sice uznal několik stovek podpisů, které vnitro původně nezapočítalo, ani tak se ale nedostal přes hranici 50 000 občanských podporovatelů vyžadovaných pro kandidaturu na Hrad. Výsledná chybovost v kontrolních vzorcích promítnutá do celé petice nakonec vedla NSS k závěru, že kandidaturu Janečka platně podpořilo 49 920 občanů.
Nejvyšší správní soud naopak uznal kandidaturu podnikatele Karla Diviše, kterého dříve vyřadilo ministerstvo vnitra kvůli nedostatku podpisů. NSS zároveň kritizoval současný systém sběru a ověřování podpisů pro občanské kandidáty, pokládá jej za neudržitelný a volá po změně, například snížení požadovaného počtu občanských podporovatelů nebo využití moderních prostředků e-governmentu a elektronické komunikace pro evidenci a ověřování petentů.
Správní soud pustil Diviše do boje o Hrad, vyřadil Rohanovou, odmítl Janečka |
Podle Rychetského ale hlavní problém spočívá už v samotném faktu, že byla v Česku zavedena přímá volba prezidenta namísto původní volby oběma komorami Parlamentu. Potřeba najít shodu na parlamentním kandidátovi vedla podle něj k dialogu a konsenzu. „Zavedení přímé dvoukolové volby rozdělí společnost nejen před tím, ale přetrvává i řadu let po zvolení hlavy státu. To je jeden z několika negativních dopadů této ústavní změny,“ uvedl Rychetský.
Zmínil také to, že přímá volba zvýhodňuje kandidáty, kteří disponují penězi. Na kampaň mohou podle zákona vynaložit 40 milionů korun v prvním kole a případně dalších deset milionů ve druhém kole. „Kdo má navíc 50 milionů, aby mohl do takového klání jít? Už to celou řadu podle mého soudu velmi kvalitních potenciálních kandidátů vlastně předem vyřazuje z možnosti ucházet se o tuto funkci,“ řekl Rychetský.
Návrat k nepřímé volbě však pokládá za nerealistický a nepředpokládá, že by se o to nějaká politická síla vůbec pokusila. „Je evidentní, že nám už tento způsob volby hlavy státu zůstane,“ uzavřel Rychetský.
