Jak trávíte první rok bez vrcholné politiky?
Už jsem si stihl přestěhovat věci z Prahy tak, abych mohl naplno fungovat jako advokát ve své kanceláři. Mezitím jsem si také založil v Praze pobočku vlastní kanceláře. Tak nějak se připravuji na to, že se budu věnovat hlavně svému původnímu povolání advokáta.
Preference strany napříč republikou klesly po loňských parlamentních volbách na historické minimum. Jakého výsledku byste nyní chtěl v Budějovicích dosáhnout?
V našem případě bychom rádi obhájili alespoň čtyři mandáty, které v zastupitelstvu máme. Chceme i nějaký mandát přidat, proto jsme se s kolegy rozhodli, že kandidátní listina bude otevřená pro ostatní strany a hnutí. Máme nyní kandidátní listinu o šesti subjektech.
Do voleb jdete společně jako široká koalice s názvem KSČM – Fungující Budějce. V čem podle vás město nefunguje?
Stačí se podívat na dopravu, která je jasně největším problémem. Není to jen kvůli zpoždění stavby dálnice D3, ale také častým experimentováním města s dopravní situací, přičemž se logika často vytrácí. Ve městě je také nedostatek parkovacích míst, který se řeší rozšiřováním modrých zón. V územním plánu navíc nejsou zařazená žádná nová parkoviště nebo stavby, kde je možné nechat automobil. A to je chyba.
Vojtěch FilipBývalý dlouholetý lídr českých komunistů usiluje o místo primátora v Českých Budějovicích rok poté, co KSČM pod jeho vedením vyhořela v parlamentních volbách. Byl také řadu let místopředsedou Poslanecké sněmovny. Poslední rok nebyl v politice aktivní, do budějovického zastupitelstva by se vrátil po třech letech. Je ženatý, má syna a dceru. Vystudoval UJEP v Brně, nyní se živí jako advokát. Je mu 67 let. |
V koalici kandidujete s Aliancí národních sil, Domov, SPOZ, ČSNS společně s nezávislými kandidáty. Proč zrovna s nimi?
Hledali jsme programový průnik a u těchto stran nám vycházel nejlépe. Když jsme na jaře začali pracovat na kandidátní listině, bavili jsme se o tom, co je potřeba pro město udělat tak, aby fungovalo.
Když se vrátím k dopravě, máte recept na to, jak situaci na silnicích zklidnit?
Jeden ze zásadních bodů je, aby se podařilo spojit silnici na Plzeň s dálnicí D3 přemostěním řeky Vltavy. Potřebujeme dostat z města pryč kamionovou dopravu a vybudováním takzvané severní tangenty bychom toho docílili. Musíme zkrátka vytlačit tranzit ven z centra. K tomu ale bude třeba nejprve dodělat obchvat na dálnici a připojit na ni i letiště.
Pomoci tomu má také částečné uzavření náměstí pro automobily, ke kterému se město po letech odhodlalo. Byl to podle vás správný krok?
Moc nevěřím tomu, že se podaří tento krok dotáhnout do konce. Samotné omezení dopravy do centra je možné řešit více způsoby a úplné vytlačení dopravy z centra považuji za neproveditelné. Jsem přesvědčený, že je třeba připravit průjezdy tak, aby lidé zůstávali na hlavních trasách. Pro zklidnění bychom potřebovali více pruhů pro MHD, momentálně máme jen tři kilometry na asi sto kilometrů tras. To je hodně málo.
Městu zoufale chybí řidiči MHD, kvůli čemuž se dokonce musí omezovat spoje. Dalo by se tomu nějak předejít?
Dopravní podnik by měl mít jasný plán, jak vést personální politiku. V tom také hraje velkou roli střední dopravní škola, s jejímiž studenty může podnik uzavírat smlouvy. V budoucnu nás navíc čeká přebudování tras kvůli rozsahům dojezdů na určitá místa. Nemůže se stát, aby na sídlištích za pár minut přijelo několik spojů a pak bylo dvacet minut hluché místo. Podobné věci se dělaly už koncem 80. let, kdy byla organizace dopravy více zaměřená na pravidelnost.
Nemáte obavy, že s plánovaným zavedením plnohodnotného Integrovaného dopravního systému by řada linek ve špičce mohla kolabovat?
Pokud systém funguje, kolaps by hrozit neměl. Město musí pečlivě zvážit, kolik bude stát jízdenka a kolik bude ochotné platit řidičům tak, aby zvládali obsloužit všechny linky.
Stačí v době hypoteční krize bezmála stotisícovému městu jen něco málo přes 1 800 bytů? Třeba Tábor jich má tři tisíce.
Je to chyba privatizačního šílenství, které se ve městě událo. Byty rozhodně potřebujeme stavět a prosazujeme výstavbu družstevních bytů. To, co dnes tvoří pouze developeři kvůli zisku, by město mělo dělat z pohledu potřeb lidí. Plochy by na novou výstavbu rozhodně byly, ale omezující je v rozvoji města dálnice D3 u Suchého Vrbného. Myslím si, že se brzy naplno ukáže, jak chybné bylo rozhodnutí o tom, kudy má vést.
Jak by výstavba družstevních bytů měla vypadat?
Není to otázka primárně města, ale to by mělo pomoci těmto družstvům. Historicky máme na co navazovat. Od magistrátu je potřeba jasný územní plán a také by měl zajistit zasíťování pozemků. I když to bude stát poměrně dost peněz, městu se to jednoznačně vyplatí.
Předvolební rozhovoryV MF DNES postupně vycházejí rozhovory s vybranými kandidáty na primátora Českých Budějovic. Následovat budou lídři: Monika Kroutilová (SPD), Jiří Fencl (STAN), Zuzana Kudláčková (Piráti), Tomáš Bouzek (TOP 09 – KDU-ČSL), Dagmar Škodová Parmová (ODS), Juraj Thoma (Občané pro Budějovice) a Jiří Svoboda (ANO). |
Město by se podle vás mělo podílet na posílení potřebných učňovských oborů. Neměla by to ale být spíše priorita kraje?
Určitě by to tak mělo být, ale město musí komunikovat s firmami, které zde působí. Zároveň by také mělo vytvářet tlak na krajské orgány, aby zřizovaly nebo rozšiřovaly nabídku učebních programů, které by reagovaly na poptávku firem. Nesmíme ale opomenout spolupráci s okolními městy, například na Hluboké je největší elektro učiliště v okolí. Budějovice pak mají přímý vliv na udržení absolventů v místních firmách tím, že se s učilišti domluví na výstavbě ubytování pro dojíždějící studenty. Mělo by zkrátka fungovat jako koordinátor.
Spokojený nejste ani se stavem základního a předškolního vzdělávání, co by se zde dalo zlepšit?
V žádné sídelní části by neměla chybět školka. Vnímáme tlak na některých místech okolo Budějovic. Třeba na Srubci se s těmito problémy ve velké míře potýkají. Škola zde citelně chyběla a po pár letech je třeba budovat další přístavbu. Pokud plánujeme rozvoj města a chceme se dostat nad sto tisíc obyvatel, musíme tomu přizpůsobit i nabídku a umístění školek a škol.
V programu máte také, že chcete zapojit teplárnu a budoucí spalovnu do přímého prodeje pro lidi a subjekty přímo ve městě. Jak si to představujete?
Nevidím žádný důvod, proč by teplárna nemohla být tím, na koho se můžeme jako město obrátit s žádostí o dodávání energie. Pokud se bavíme o energetických zdrojích, měli bychom mít jasno i v tom, jestli má teplárna prodávat energii přímo jednotlivcům. Byl by to krok k rozšíření obchodního portfolia společnosti, čímž se rozšíří i možnosti pro obyvatele města.
Budějovice se chtějí ucházet o titul Evropského města kultury. Stihnou se na to připravit?
Musíme si zhodnotit hlavně současný stav a pak si spočítat, kolik by všechny přípravy stály, aby to nebylo jen mrhání peněz. Pro mě je zásadní podpora živé kultury, ale není na to kapacita. Město nemá žádný kulturní sál s více než tisícovkou sedadel, to by se muselo změnit. Máme sice otáčivé hlediště, ale i do něj se musí pravidelně investovat. Bohužel ani do Slavie se po rekonstrukci tolik lidí nevejde. V úvahu připadá asi jen zimní stadion, ale neumím si představit, jak by se zde hokejisté střídali s umělci.
