Posledního června se v Bahrajnu rozhodovalo o zápisu severočeského města chmele na seznam světového dědictví UNESCO. Žatec se mezi elitu nedostal. Naposledy byla Česká republika úspěšná před patnácti lety, kdy byla na seznam zapsaná židovská čtvrť a bazilika v Třebíči.
Starostka Žatce Zdeňka Hamousová
„To, že pokračujeme dál ve smyslu ‚nedostali jsme stopku, máme nominační žádost dopracovat‘, je skvělá zpráva. Naše žádost zamítnutá nebyla, naopak bylo řečeno před celým světem, že téma chmel a památky s ním spojené na seznamu světového dědictví chybí,“ uvádí Zdeňka Hamousová.
Očekávali jste, že Žatec bude zapsán na seznam?
To by sice bylo skvělé, ale podle toho, co bylo v Bahrajnu řečeno, má naše nominace smysl a šanci, že k zápisu dojde. Ale ne v takové podobě, v jaké jsme jí předložili. V každém případě na jednání panuje shoda, že nominace Žatce – města chmele je výjimečná a unikátní. Pokud se budeme řídit doporučeními, která z hodnocení vzešla, můžeme nominaci dotáhnout do úspěšného konce.
Část z prezentace pro UNESCOZnačný počet budov v historickém jádru Žatce i v příměstské části Pražských předměstí stále slouží počáteční funkci. To se týká měšťanských i bytových domů, komunitních budov (radnice, kostel a divadlo) a objektů funkčně spojených s chmelovým zpracováním a obchodováním (sušení, balení a skladování). Většina budov, které byly postaveny v 19. a na počátku 20. století pro účely zpracování a obchodování s chmelem, si zachovala svůj původní charakter a nebyla změněna. (...) |
Byla jste nervózní při jednání UNESCO? Přece jen letošní odmítnutí zařazení na seznam by znamenalo automatický stop i pro další roky...
Nervozita tam trochu byla. S kolegy jsme přenos sledovali každý podle svých možností a pak jsme si volali a psali. Velmi nás potěšila velká podpora třeba od zástupců Číny, kteří nás chválili a podporovali. Třeba z reakcí Norů bylo vidět, že naši nominační žádost úplně nepochopili, brali ji jako nominaci piva. Celkově jsme ale s hodnocením velmi spokojeni. Vůbec jsem si nemyslela, že to budu tak prožívat. Když jsem slyšela, jak zástupci celého světa citují z naší dokumentace, byla jsem neskutečně pyšná. Úsměvné bylo, že někteří nedokázali správně vyslovit Žatec, ale když si uvědomím, že se tolik lidí z celého světa se námi zabývalo, už to je pro nás odměna za práci, kterou jsme žádosti věnovali.
Už víte, jak žádost přepracujete?
Zatím ne, nemáme ucelený soubor doporučení, podle kterého bychom se řídili. Ale asi dojde k vyjmutí některých budov, které jsme jako památky zahrnuli, a naopak budou doplněny přírodní lokality, v našem případě chmelnice. Budov už je na seznamu UNESCO totiž hodně, ale přímo chmelnice nejsou zapsány vůbec. Tím je Žatec – město chmele takový unikát.
Jak velká byla konkurence?
Celkem bylo hodnoceno 22 kulturních míst z celého světa, konkurence i v evropském měřítku byla obrovská. Třeba Německo mělo dvě nominace, další měla Francie, Itálie, Dánsko, Španělsko a další.
Vzpomenete, co předcházelo podání nominační žádosti?
Spousta práce a musím zdůraznit, že týmové práce, kdy jsme s kolegy debatovali, jak vůbec téma uchopit, jak to celé propracovat, co vyzdvihnout. Přizvali jsme si i odborníky z regionálního muzea, protože bylo jasné, že je potřeba odborná konzultace.
Jsou všechny budovy, které byly do žádosti zařazeny, přístupné veřejnosti?
To úplně ne. Některé budovy ještě donedávna sloužily svému účelu, třeba sušárny chmele. Ale není problém se na prohlídkách domluvit. My nemáme určené žádné provozní hodiny, když má někdo z odborné veřejnosti zájem, na prohlídku ho vezmeme.
Myslíte, že nominace pomohla i zvýšenému zájmu turistů?
Určitě, roste zájem turistů o celou žateckou chmelovou oblast a hlavně se zvyšuje povědomí nejen o Žatci, ale o celém Ústeckém kraji, protože se vždy prezentujeme jako region. Zvyšuje se také zájem o nemovitosti, podáním nominační žádosti získal Žatec a okolí punc dobré adresy.
