Zámek v Pátku je perla Dolního Poohří, která čeká na objevení

V obci Pátek nad Ohří na Lounsku stojí zámek, který zatím trochu uniká zájmu turistů. Přitom jde o architektonicky cennou stavbu a nabízí i zajímavé expozice. Malý venkovský raně barokní zámek se už šestnáctým rokem otevírá návštěvníkům o víkendech během letních prázdnin.

Návštěva zámku potěší hlavně ty, kteří nevyhledávají místa s davy turistů. Přitom je tu co vidět. Dá se říci, že tato památka na své objevení teprve čeká.

V místnostech, které v minulosti sloužily premonstrátům a později jako úřadovna místního národního výboru, vývařovna JZD či školka, je hned několik expozic.

„V první místnosti, která je výstavní síní, jsou obrazy, grafiky a keramika akademické malířky Hany Štroblové. Všechny předměty zámku darovala. Na stropě návštěvníky zaujmou před lety zrestaurované malby z první poloviny 18. století, jejichž autorem je řádový bratr František Siardus Nosecký. Všechny výjevy se vztahují k jídlu,“ popisuje průvodkyně zámkem Milena Hubičková.

Další expozice představuje významné osobnosti, které se v malé obci narodily nebo tam část života pobývaly. Je tu stavitel řetězových mostů Bedřich Schnirch, lovec orchidejí Benedikt Roezl, malíř Václav Březina a slavný cestoval Emil Holub. Poslední místnost v přízemí přibližuje historii obce a zámku.

V prvním patře výstava Očima vzpomínek prezentuje oblečení, doplňky a další předměty z přelomu 19. a 20. století. „Exponáty jsme získali od několika dam a budí velkou pozornost,“ podotkla průvodkyně.

Zámek Pátek nad Ohří

• Stojí na malém návrší nad Ohří na místě tvrze, kterou vybudovali majitelé panství, strahovští premonstráti.
• Zámek z ní udělali až světští majitelé, konkrétně Jan z Lobkovic v polovině 16. století. 
• Ke konci 17. století došlo za Gundakara z Ditrichštejna k barokní přestavbě, kterou pověřil italského stavitele Antonia della Portu.
• Od té doby už nebyl zámek přestavován, došlo jen k drobným úpravám, když se do něj po sporech o vlastnictví na začátku 18. století vrátili strahovští premonstráti. 
• Od druhé poloviny 20. století byl zámek využíván pro potřeby obce a zemědělského družstva.

Děti nadchne další místnost plná starých hraček. Jsou tu domečky pro panenky, postavička robota, soubor dětských knih, houpací dřevěný kohout nebo tahací kačer. „S některými si hrávala má dcera, jiné jsou ještě starší. Některé si mohou děti vzít do rukou a pohrát si s nimi také,“ říká Hubičková.

Před otevřením byl zámek zcela prázdný

Poslední výstavu pak tvoří ilustrace pátecké rodačky, výtvarnice Kateřiny Brabcové. Místnosti dominují velká kachlová kamna, která jsou původní. „Je to jedna z mála věcí, která se dochovala. Před otevřením byl zámek zcela prázdný a zanedbaný,“ vzpomíná Hubičková.

Před lety se na zámku, který je kulturní památkou a vlastní ho obec, podařilo opravit hodiny na věži, střechu a vrátit zvon do kaple. Na větší opravy ale stále čeká.

Každý rok během července a srpna památku navštíví kolem 500 až 600 lidí. „Návštěvnost je různá, někdy přijde třicet lidí, jindy sedmdesát. Uvítala bych samozřejmě vyšší návštěvy, otevřeno máme ale jen o víkendech,“ uvádí Hubičková.

„Kastelán z Vrbičan kdysi prohlásil, že náš zámek je zapomenutá perla Dolního Poohří, a s tím se ztotožňuji. Po architektonické stránce jde o vzácně zachovalou stavbu italského stavitele Antonia della Porty. Doufám, že se ještě dočkám toho, že výstavní prostory se rozšíří a zámek bude věnovaný výtvarným umělcům,“ zasní se Hubičková.

Milena Hubičková tu působí celých šestnáct let od zpřístupnění zámku veřejnosti a stala se duší jeho života. „Jsem průvodkyně, zahradnice, uklízečka i kastelánka v jednom. Ale tu práci miluji, jinak bych ji nedělala,“ dodává.