Zanikla poslední loděnice na Ústecku, cenné kusy skončily v muzeu

Historie výroby lodí na Ústecku se uzavřela. Areál poslední loděnice ve Valtířově u Ústí nad Labem je téměř vyklizený, zařízení míří do kovošrotu. Majitel chce areál prodat, z bývalé loděnice by mohlo vzniknout přístaviště pro malé lodě.

Z devadesáti procent je vše železné zlikvidováno. Na místě bývalé loděnice jsou už jen stopy betonových základů, prázdné budovy a hangáry.

Ústecké loděnice

Ústecké loděnice patřily k nejvýznamnějším na území Čech, ta valtířovská měla tradicí od roku 1881.
O něco proslulejší byla loděnice v Olšinkách, kde se v meziválečném období zrodil například slavný kolesový parník Vyšehrad (původně pojmenovaný Antonín Švehla) brázdící dnes pražskou Vltavu.
Jednou z posledních lodí vyrobených v Olšinkách byl plynový tanker o délce 110 metrů z roku 2009.

„Na přelomu dubna a května bychom chtěli pozemek se všemi stavbami prodat,“ upřesnil šéf majitele bývalých loděnic, firmy Kovodemont, Martin Miller. 

Současně přiznal, že už mají dva zájemce. „Oba by rádi z loděnic udělali přístav pro malé lodě. Něco jako je marína v Píšťanech na Litoměřicku. Bylo by tam kotviště a opravna lodí,“ nastínil další možnost využití bývalé loděnice.

Zaměstnanci Kovodemontu areál o velikosti 28 tisíc metrů čtverečních likvidují od počátku roku. Šéf představenstva Miller uvedl, že jim jde hlavně o železo.

„Vytěžili jsme ho tam kolem 400 tun,“ uvedl. Mostové jeřáby, řezačky ocelových plátů, obří matrice pro stavbu lodních trupů či železné skluzy do řeky, to všechno se změnilo v kusy šrotu a zamířilo do tavicích pecí oceláren.

Ještě v roce 2010 vyplul z Valtířova obří tanker

Firma Kovodemont zakoupila areál od společnosti Czech Maritime Projects. Česko-nizozemská firma tu vyráběla lodě už jen krátce, před ní zde ještě České loděnice spustily v roce 2010 poslední obří loď - 125 metrů dlouhý chemický tanker.

A proč zde vlastně výroba lodí po tak dlouhé době skončila? Miller se od manažerů Czech Maritime Projects dozvěděl, že si firma po povodních v roce 2013 nechala vyplatit pojistku, ale následně  už nenašla nikoho, kdo by je pojistil. Současně neměla odbyt.

„Měli strach znovu obnovit výrobu, proto hledali kupce na celý areál,“ dodal Miller.

Druhé ústecké loděnice v Olšinkách pro změnu podlehly spontánní devastaci v uplynulých dvou letech.

„Tam to rozebrali zloději kovů, ve Valtířově alespoň odborná firma,“ hořce se pousmál pracovník ústeckého muzea Martin Krsek.

Právě on měl se svými kolegy ještě možnost se před úplnou likvidací valtířovské loděnice odnést si několik vzácných kousků do sbírek.

Muzejníci zachránili houkačku, vesla či šablonu na stavbu lodního trupu

V muzeu si tak lze v rámci „exponátu měsíce března“ prohlédnout deset kilogramů vážící lodní houkačku, staré plány nebo obří dřevěnou šablonu na stavbu lodního trupu. „Když jsme do areálu dorazili na první obhlídku, vypadalo to, jakoby loďaři teprve včera odešlï od svého nářadí a zítra zase mají pokračovat ve stavbě,“ popsal Martin Krsek loděnici těsně před likvidací.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

„Našli jsme lodní lampy, historická vesla ze záchranných člunů, lodní houkačku a další drobné součásti pro stavbu lodí. Probírali jsme se hromadou precizní výkresové dokumentace, ale narazili jsme třeba i na šatní skřínku plnou prázdných lahví od vína s etiketami starými čtyřicet let,“ vypočetl objevy historik, jehož pradědeček se vyučil v loděnicích v Olšinkách.

Muzejníci odvezli třeba také nářadí z kovárny či plechové šablony pro vyhotovení jmen lodí v češtině, ruštině, holandštině a dalších jazycích. Rozměrově největší objev představovala obří dřevěná šablona, podle níž se stavěl profil trupu lodě.