Radní Martin Klika z ČSSD tvrdí, že klientům se životní podmínky po přestěhování do chráněného bydlení zlepší.
"Jde o to, aby se zapojili daleko víc do běžného života mezi normálními lidmi," argumentuje Klika. Ty, kteří by to nezvládli, kraj z Liběšic přestěhuje do jiných ústavů.
Kraj také tvrdí, že provoz liběšického zařízení je ekonomicky nevýhodný. Ročně se náklady na mzdy, energie, služby či různé opravy vyšplhají na 42 milionů korun. Hlavní část jde z peněz ministerstva, zbytek kraj doplácí.
O transformaci příspěvkových organizací v sociální oblasti rozhodli krajští zastupitelé už v roce 2009, nastartována byla o rok později. "Když se to schvalovalo, nebyla k tomu žádná připomínka," tvrdí radní.
Klienti zařízení, kteří nemají tak vážný typ zdravotního postižení, se přemístí z velkého ústavu do bytů nebo rodinných domů. Zástupci kraje tvrdí, že v liběšickém zámku nemají svěřenci kvůli příliš velkým pokojům dostatek soukromí. Potíž tkví podle nich i v tom, že pokoje nemají vlastní sociální zařízení.
"Pro ty lidi je to hlavně bydliště. Nikdo by přece nechtěl žít v pětilůžkovém pokoji," argumentuje vedoucí krajského sociálního odboru Petra Lafková.
Přesun klientů do menších bytů má úskalí
Za svěřenci budou v chráněném bydlení nově sociální pracovníci dojíždět. "Doba, kdy byli klienti v ústavech zavření a jeho zaměstnanci v něm působili jako 'hlídači', dávno pominula," říká Lafková.
Jenže přesun klientů do menších bytů má svá úskalí. Se změnou služeb se sníží i profesní kvalifikace pracovníků, zdravotnický personál kvůli tomu dostane nižší mzdu. Kraj sice tvrdí, že sestrám nabídl pracovat jako terénní pracovnice a o práci nepřijdou, ty však mnohdy za klienty komplikovaně dojíždějí.
Problém je i v tom, že kraj nemá přesnou představu, jak s prázdným zámkem postaveným v pozdně barokním slohu naloží. "Myslím, že využití se pro něj do budoucna najde. Mohl by tam být archiv, nebo depozitář," poznamenal Klika. Konkrétnější však nebyl.
Starostka usiluje o zachování ústavu v zámku
Starostka obce Alena Knobová ale závěrům kraje oponuje. V zámeckých prostorách naopak spatřuje výhody.
"Klienti potřebují prostor, nežijí tady v žádných stísněných podmínkách. Mají k dispozici velkou zahradu a hřiště. A za špatného počasí jsou rozlehlé chodby výhodou. Mohou se po nich volně pohybovat a nemusí být zavření na pokoji," říká Knobová.
Interiéry zámku se podle ní navíc nedávno rekonstruovaly. Měnily se příčky tak, aby pokoje byly menší, zámek dostal i nová okna, sociální zařízení prošlo obnovou. Knobová souhlasí s tím, aby lidé, kteří nejsou na cizí pomoci tolik závislí, odešli jinam. Ale ostatní by podle ní měli zůstat.
"Ráda bych, aby kraj svůj záměr přehodnotil. Potřebovali bychom, aby se zastavilo vystěhovávání klientů. V březnu jich má z Liběšic odejít dvacet," popisuje starostka.
Ústav už navštívili komunističtí radní Stanislav Rybák a Jitka Sachetová, minulý týden si prostory přišel prohlédnout i hejtman Oldřich Bubeníček. Jestli jejich návštěva něco zvrátí, ale zůstává nejasné.
