„Takhle jsme si kampus představovali, je to poslední budova, která tu měla podle plánů stát,“ uvedl rektor univerzity Jan Balej.
Fakulta strojního inženýrství vznikla na univerzitě už před 15 lety, byla ale rozdělena po více objektech. Laboratoře měla například různě po středních školách. „Teď konečně bude naše fakulta po dlouhých letech pohromadě,“ pochvaluje si děkan Štefan Michna.
Stavba nového pavilonu začala v dubnu před dvěma lety. Kromě kanceláří pro akademické pracovníky je v centru 12 kompletně vybavených laboratoří, pět učeben, z toho jedna počítačová, aula pro 80 posluchačů a nechybí ani odpočinkové zóny.
„Dosud nám chyběly materiálové laboratoře a laboratoře pro energetiku. Ty jsou důležité pro výzkum obnovitelných zdrojů energie, využití vodíku a vodíkových motorů, robotizace a 3D tisku. Výzkumem se chceme zapojit do transformace Ústeckého kraje po ukončení těžby hnědého uhlí,“ popsal plány do budoucích let děkan.
Otevřeny podle něj budou i dva nové studijní programy, řízení jakosti a materiálové inženýrství.
Náklady na výstavbu nové budovy se pohybovaly kolem 300 milionů korun, přičemž podstatnou část, asi 120 milionů, tvořila investice do přístrojového vybavení a do zařízení.
Součástí nové stavby je i podzemní nádrž na vodu, kterou se bude zalévat zeleň v okolí, nabíjecí stanice pro elektromobily, na střeše pak jsou solární panely pro vytápění.
Budovy, které fakulta dosud využívala, prázdné nezůstanou. Například v objektu Za Válcovnou ve čtvrti Předlice má vzniknout univerzitní Energy Technology Centrum.
Už přijdou jen drobné změny
Areál bývalé nemocnice, kde univerzitní kampus vznikl, získala univerzita v roce 2006, se stavbou nových a rekonstrukcí některých stávajících budov začala před sedmi lety. Investice do kampusu dosáhly výše 2,5 miliardy korun.
„V tuto chvíli ještě probíhá rekonstrukce objektu v ulici České mládeže, odkud se odstěhovala přírodovědecká fakulta, a ještě letos nás čeká otevření další budovy fakulty zdravotnických studií v areálu Masarykovy nemocnice. Poté už plánujeme pouze změny drobnějšího charakteru,“ uvedl rektor.
Teď je podle rektora důležité dostat do nových budov život a plně je využívat. „To se musí akademici i studenti postupně učit. Čekáme, že se teď studenti rozeběhnou do těch otevřených dveří a začnou využívat nové prostory, přístroje a zařízení,“ věří Balej.
V současnosti studuje na univerzitě necelých devět tisíc studentů, zhruba před deseti lety jich bylo přes 12 tisíc.
„Kapacity pro větší počet studentů tady jsou, určitě bychom je mohli navýšit až na 10 tisíc,“ podotkl Balej. „Snažíme se jít směrem reflexe regionu a studijní obory mířit na technické zaměření nebo enviromentální přírodovědné a samozřejmě i učitelské profese. Kromě učitelů chybí v kraji asistenti pedagoga či sociální psychologové,“ zmínil rektor.
Své aktivity chce univerzita rozšířit i do dalších měst v kraji. „Už nebudeme investovat do betonu, ale do lidí. Nechceme stavět další budovy, ale chceme do měst přijíždět s různými aktivitami typu letních kempů, příměstských táborů, Univerzity třetího věku a dalších aktivit, které popularizují vědu,“ doplnil rektor.
