Vedoucí březenského skanzenu Karolína Klinecká upevňuje na střechu došky, stěny vyplní mazanice z jílu, písku a slámy. | foto: MAFRA

Ve skanzenu v Březně roste pravěký dům, stejný tu stál i před tisíci let

  • 2
Nová kopie pravěkého domu vzniká v archeologickém skanzenu v Březně u Loun. Čtrnáct metrů dlouhá stavba roste na místě, kde před více než sedmi tisíci lety obdobné obydlí stálo. Budova nahradí předchozí kopii, která se kvůli poškození musela zbourat. Návštěvníkům se otevře ve druhé polovině května.

„Je to dům kultury s lineární keramikou, což je označení pro pravěkou neolitickou kulturu rozšířenou ve střední Evropě v pátém tisíciletí před naším letopočtem,“ uvádí vedoucí skanzenu Karolína Klinecká.

Stavitelé vycházejí z nejnovějších archeologických poznatků. „U těchto staveb je specifické, že se dochovalo jen málo hmatatelných pozůstatků. Z nálezů sice víme, jak vypadaly základy, ale už ne, jak vypadal vršek. Na základě dostupných pramenů si ho můžeme jen domyslet,“ říká Klinecká s tím, že na stavbu dohlíží archeolog, s nímž veškeré kroky konzultují.

Základy domů tvoří několik opracovaných mohutných kmenů stromů, stěny jsou z dřevěných prutů a mezery mezi nimi vyplňuje mazanice, tedy směs jílu, písku a organického materiálu, například slámy.

„Máme připraveno deset tun čistého jílu. Aby byla mazanice kvalitní a při vysychání nepraskala a nedrolila se, je nutné dodržet správný poměr všech materiálů. Střecha je z dřevěných štípaných desek - dubových šindelů,“ popisuje Klinecká.

Předchozí stavba se hroutila

Základy původního pravěkého domu našli archeologové v 70. letech minulého století. Následně na místě vznikl archeologický skanzen, jehož součástí je několik experimentálně zbudovaných staveb, tedy po způsobu pravěkých lidí a jen za použití pravěkých nástrojů.

Největší stavba, 14 metrů dlouhý a zhruba 7 metrů široký dům, se loni začala hroutit a musela být kvůli bezpečnosti uzavřena. Původně se počítalo jen s opravou, ale po zahájení prací se ukázalo, že poškození je mnohem rozsáhlejší, a dům musel být zbourán. 

„Oproti našim předchůdcům už nestavíme experimentální metodou. Můžeme si proto dovolit moderní náčiní, a aby byla stavba bezpečnější, spoje jsou zpevněny vruty. Snažíme se ale, aby žádný hřebík či vrut nebyl na první pohled viditelný,“ upozorňuje Klinecká.

Stavba vzniká za pomoci dobrovolníků, o víkendech se tu pořádají brigády pro širokou veřejnost. Lidé pomohli se stavbou základů, střechy a nyní i hliněných stěn.

Doprovodný pravěký program

„Zajímám se dlouhodobě o pravěké stavitelství a snažím se ho aplikovat do současné doby. Tady je skvělá příležitost, jak se dozvědět víc a hlavně si to vyzkoušet,“ uvedl jeden z dobrovolníků Martin Ziegler, který přijel do skanzenu z Dobříše.

V sobotu 19. května chystá skanzen slavnostní otevření s doprovodným programem. Na letošní sezonu připravuje několik dalších novinek.

„V létě chceme vyzkoušet příměstský tábor pro děti a pro všechny věkové kategorie workshopy, při kterých si zájemci vyrobí zajímavé pravěké předměty, třeba hudební nástroje,“ přibližuje Klinecká.

Do budoucna navíc chystá Oblastní muzeum v Lounech, které skanzen spravuje, další vylepšení. Řeší směnu pozemků, na nichž skanzen stojí, a plánuje rozšíření areálu a stavbu dalších pravěkých objektů. 

„Kromě toho chceme vybudovat lepší zázemí pro návštěvníky i zaměstnance a dořešit přívod pitné vody,“ dodal ředitel muzea Jiří Matyáš.