Eva Štíbrová odchází od soudu s trestem tři roky vězení s podmínečným odkladem...

Eva Štíbrová odchází od soudu s trestem tři roky vězení s podmínečným odkladem na 5 let. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Za rozkradené sbírky musí exředitelka muzea zaplatit 16 milionů, řekl soud

  • 30
Litoměřický okresní soud uložil podmíněný trest bývalé ředitelce litoměřického muzea Evě Štíbrové. Senát se ztotožnil s obžalobou, podle níž za jejího mnohaletého působení ve funkci ze zařízení zmizely tisíce předmětů za miliony korun.

Senát uznal Štíbrovou, jež organizaci šéfovala v letech 1974 až 2012, vinnou z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Hrozil jí trest v rozmezí od dvou do osmi let. Od soudu nakonec odešla s trestem tři roky odnětí svobody podmíněně odloženým na zkušební dobu pěti let.

„Obžalovaná byla dosud bezúhonná. Senát zohlednil i dobu, která od spáchání skutku uběhla, i když délku řízení poznamenalo i zadokumentovávání trestné činnosti. Zohledněna byla i škoda. Při zvážení všech okolností považuje soud tento trest za odpovídající,“ uvedla předsedkyně senátu Alexandra Šetková.

Verdikt nicméně není pravomocný. Obhajoba si ponechala lhůtu na rozmyšlenou, zda se odvolá. Státní zástupce si také počká na písemné vyhotovení rozsudku.

Štíbrová, jež je dnes již v důchodu, rozhodnutí nechtěla komentovat. Trestnou činnost vždy popírala.

Podle obžaloby během svého ředitelování neřešila, kdo má klíče a „nezajistila tak ochranu sbírek před krádežemi a vloupáním“. Klíče měl totiž údajně k dispozici kdekdo, nebo byly dokonce volně v zámcích. Pravidelné inventarizace, sbírkové evidence nebo předávací protokoly Štíbrové údajně nic neříkaly. Stejně tak prý neřešila nešetrné zacházení s předměty při stěhování či jejich špatný stav.

„Obžalovaná se mimo jiné hájila, že když převzala funkci, tak vlastně nevěděla, co všechno se tam nachází, takže není jisté, že to chybí, že to tehdy ve sbírkách skutečně bylo. Tuto její obhajobu soud nepřipouští, neboť součástí jejích povinností bylo vést řádnou evidenci sbírek,“ uvedla soudkyně Šetková s tím, že u celé řady předmětů vypovídající zaměstnanci uvedli, že ve sbírkách byly.

Muzejní sbírky byly nejprve v depozitu na zámku v Ploskovicích. Poté se přesunuly do ploskovického kulturního domu. Až následně vznikl objekt v Litoměřicích. Pokud jde o první dva prostory, Štíbrová tvrdila, že byly zcela nevhodné a nešlo v nich provádět řádnou inventarizaci a o sbírky pečovat.

„Pokud jde o zámek, podmínky rozhodně tak špatné nebyly. Pokud jde o kulturní dům, tak jestli považovala podmínky za tak katastrofické, neměla tam sbírky nechat přesunout. Soud se však nedomnívá, že by tam nemohla provádět evidenci a ošetřování předmětů,“ uvedla Šetková.

„Celá řada pochybení pak byla zjištěna i následně v nových prostorech. A co je podstatné, vycházelo najevo, co všechno ve sbírkách chybí. Zaměstnanci obžalovanou upozorňovali, ale její reakce nebyly odpovídající,“ podotkla Šetková.

Vyšetřovatelé došli k závěru, že v důsledku jejího přístupu došlo k ukradení či ztrátě tisíců různých předmětů, například mincí, map, hudebních nástrojů, soch, obrazů, nábytku, starých tisků, bankovek, zkamenělin, zvířecího paroží nebo zbraní. Různí odborníci už dříve uvedli, že ze sbírek zmizely ty nejcennější kusy. Drtivá většina z nich se nenašla.

Soud se téměř ztotožnil i s výší škody, kterou podle kriminalistů svým jednáním způsobila Ústeckému kraji, jakožto zřizovateli muzea. Suma činí podle senátu bezmála 15 milionů korun a Štíbrová ji má zaplatit.

Z muzea zmizel i latinský graduál z 15. století. Ten se nakonec našel. Mezitím ho stihl vydražit soukromý sběratel z Rakouska a v současné době se nachází v Rakouské národní knihovně ve Vídni.

V tomto případě je škoda 900 tisíc a poškozeným Státní oblastní archiv v Litoměřicích. I tuto sumu má Štíbrová uhradit.

Čekal jsem problémy, ale tohle ne

Trestní řízení začalo v roce 2013 poté, co nástupce Štíbrové Tomáš Wiesner podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Když viděl, v jakém stavu jsou doklady a sbírky, nařídil mimořádnou inventarizaci. Její výsledek ho zcela šokoval.

Pryč totiž bylo ohromné množství věcí. Proto se obrátil na policii. „Čekal jsem problémy, ale až tohle určitě ne,“ sdělil Wiesner už dříve s tím, že inventarizace nakonec trvala přes tři roky a výrazně se podepsala na chodu muzea. „Potřeboval jsem na ni až sedmdesát procent zaměstnanců,“ podotkl.

V případu původně čelili obvinění dva lidé, státní zástupce však nakonec u jednoho stíhání zastavil.

20. listopadu 2019