Jak sokoli k nákaze přišli, není jasné. „Přenašeči ptačí chřipky jsou v podstatě veškeří ptáci. Vrubozobí ptáci jako kachny nebo husy po infikování nezemřou hned, ovšem sokoli jsou citlivější druh a úhyny bývají rychlejší. Ptačí chřipku může rozšířit také veškerá kořist sokola, který loví ptáky, případně pobyt v jejich blízkosti, protože virus odchází ven všemi sekrety, tedy i trusem či močí,“ vysvětluje ředitel Krajské veterinární správy pro Ústecký kraj Daniel Macháček.
„V České republice máme nákazu ptačí chřipkou potvrzenou zatím pouze u sokolů stěhovavých, ale v sousedním Německu už ji potvrdili i u několika desítek orlů mořských a výrů velkých,“ říká republikový koordinátor monitoringu sokola, ornitolog a pracovník ústeckého muzea Václav Beran.
Záhadou je pro něj prunéřovská elektrárna. „Dosud se tam sokolům dařilo a nevyštval je ani raroh velký, jehož samice před časem jednu z budek dlouho okupovala. Letos jsou ovšem v obou budkách poštolky. Jenže v dubnu to tam vypadalo, že už sokolí samice sedí na vejcích. Vážně nevím, co se tam mohlo přihodit. To samé se týká chladicí věže paroplynového cyklu v Počeradech. Pár tam sice zůstal a při výstupu na mne varovně pokřikoval, ale budka byla prázdná. Jen drobné kousky skořápek vajec, nic víc,“ přibližuje ornitolog.
Náladu mohou ornitologům v regionu vylepšit počty letošních vyvedených mláďat sokolů stěhovavých. Na výškových stavbách skupiny ČEZ v severních Čechách jde o 12 mláďat.
Berana nejvíce potěšily páry z komínů v bývalé výtopně ČEZ Teplárenské v Proboštově u Teplic a Teplárně Trmice poblíž Ústí. „V obou případech se zde vyklubala čtyřčata – dvě samice a dva samci v Proboštově a tři samice a jeden samec v Trmicích. V elektrárnách Tušimice a Ledvice mají sokolí páry po dvou mláďatech, vždy kluka a holku,“ líčí ornitolog.
25. května 2016 |
Národní park České Švýcarsko hlásí v letošním roce 18 mláďat. „Je to hezký průměr, jsme spokojeni,“ říká mluvčí parku Tomáš Salov s tím, že nejvíc jich v minulosti za jediný rok na svět přišlo 27.
Podle něj se zatím ptačí chřipka území národního parku vyhýbá, ale její výskyt se v budoucnu vyloučit nedá. „Komplikací při zjišťování aktuálního stavu je i fakt, že sokoli hnízdí na skalách. Neúspěšná hnízdění se opakují každý rok a občas jsou důvody úhynu obestřeny tajemstvím. Jednou z příčin může být i lidský faktor. V případě, že jsou hnízdiště v místech pohybu turistů, vyznačujeme je páskami a informačními tabulkami o tom, kde sokoli hnízdí,“ upozorňuje Salov s tím, že mnoho turistů si zvyklo to respektovat. „Ovšem neplatí to vždycky,“ dodává mluvčí národního parku.
Při vstupu do dočasně chráněné plochy může dotyčný dostat pokutu do dvou tisíc korun, při nocování až deset tisíc a zvlášť závažný delikt může skončit až ve správním řízení s pokutou do maximální výše dvou milionů korun. K tomu podle Salova zatím nedošlo. Obvykle strážci parku uloží za rok pokuty řádově za 100 tisíc korun.
Loňský rozsáhlý požár v parku na populaci sokolů paradoxně žádný vliv neměl. „Sokoli nám dokonce hnízdili přímo na požářišti, protože je tam tradiční hnízdiště,“ podotýká Salov. Hnízdění sice nakonec nevyšlo a příčina není známa, přesto podle něj není důvod dávat to do souvislosti s požárem.
