"Jsem rád, že můj příběh nezapadl. Přeci jen mě celá ta věc stála dva roky života a bylo to hodně bolestné," komentoval ocenění Saša Štembera, bývalý primář mostecké chirurgie.
Jaké bylo zdůvodnění vaší ceny?
Za to, že jsem se neváhal postavit takové přesile a bojoval za to, aby se dál nerozkrádalo. Jsem totiž přesvědčený, že ten článek byla jen zástěrka. Já jsem nikdy neváhal tvrdit, že se tam krade. Byl jsem jediný v mostecké nemocnici, kdo mluvil s policisty při vyšetřování a dal jsem jim podklady pro to, co se tam děje.
Kauza ŠtemberaV únoru 2011, když v Česku lékaři při akci Děkujeme, odcházíme, hromadně podávali výpovědi, vyjádřil tehdejší primář mostecké chirurgie Saša Štembera v MF DNES obavu, že pacienti budou umírat. Pár dní poté dorazila za Štemberou delegace v čele se šéfem Krajské zdravotní Eduardem Reicheltem a personálním ředitelem Janem Lamim. Předali mu výpověď, protože prý v novinách poškodil dobré jméno Krajské zdravotní, přestože o firmě v rozhovoru nepadlo ani slovo (o případu zde). Uznávaný lékař s 35letou praxí se dodnes domnívá, že hlavním důvodem byla jeho kritika hospodaření Krajské zdravotní, která spravuje pět největších severočeských nemocnic. Proti Štemberovu propuštění protestovalo vedení lékařské komory, odbory i někteří politici. Loni v březnu soud konstatoval, že výpověď byla nezákonná. Štembera se ale místa dobrovolně vzdal, protože primariát už obsadil jiný lékař a vedení Krajské zdravotní navrhovalo rozdělení chirurgie na dvě oddělení, což by nemocnici neprospělo. Štembera nyní ordinuje v Bílině a do Krajské zdravotní se vrátil jako politik v dozorčí radě. Lékařskou Cenu za statečnost Štembera převzal v sobotu na plesu České lékařské komory na pražském Žofíně. |
Můžete být konkrétní?
Tam šlo o nákup přístrojů na chirurgii, kdy z dotačních peněz nakupovala Krajská zdravotní infúzní pumpy asi za 56 tisíc. Mně dvě pumpy scházely na provoz JIP, kde je 12 postelí, proto jsem kontaktoval distributora, že bych je ještě potřeboval dodat, a ten bez jakéhokoli smlouvání mi to dal za 30 tisíc. Faktury jsem měl, tak jsem je předal policii. A to nebyl jediný případ, jednal jsem i s politiky, že nemocnice strádá.
Podle vás tedy byla tato kritika pravým důvodem výpovědi?
Nepochybně.
A nyní se stala důvodem ocenění. Kdo vás nominoval?
To já nevím, oceněné vybírá nějaká komise. Ale v České lékařské komoře celý ten příběh znali. Když došlo k výpovědi, volal mi prezident komory a nabízel mi právní pomoc, pořád jsme byli v kontaktu, věděl, jak se případ vyvíjel.
V posledních krajských volbách jste se dostal za hnutí Severočeši.cz do zastupitelstva Ústeckého kraje. Myslíte, že vám tahle kauza pomohla v politické kariéře?
Nepochybně, ale tak už to prostě chodí.
Kromě funkce zastupitele jste se stal i členem dozorčí rady Krajské zdravotní. Neměl jste někdy chuť…
…se s nimi vypořádat?
Ano...
Já jsem tam s určitou skupinou lidí, za které jsem kandidoval, kteří mají určitou pozici, a my jsme dost stáli o to ovlivňovat dění v Krajské zdravotní. A přiznejme si: Eduard Reichelt (bývalý ředitel - pozn. red.) je pryč, Scherfer odešel (Radek Scherfer, šéf krajské ČSSD, rezignoval na post předsedy představenstva, členem ale stále zůstává - pozn. red.). Takže zbývá už jen Jan Lami (dnes náměstek pro řízení zdravotnických služeb - pozn. red).
Zmínil jste lidi, kteří stáli za vaší výpovědí. Náměstek Lami nyní kandiduje na post ředitele Krajské zdravotní. Co na to říkáte?
Byl by to výsměch dobrým mravům, kdyby ho vybrali. Myslím ale, že se to nestane, jsou tam lepší kandidáti. Ti z venku, kteří nejsou nijak spjatí s historií Krajské zdravotní. Víte, třeba to, co udělali mně, stálo Krajskou zdravotní 2,5 milionu korun.
Jak to myslíte?
Dva roky jsem tam nechodil do práce a oni pak museli vyplatit ušlou mzdu, včetně odvodů. Oni měli pečovat o blaho Krajské zdravotní a oni jdou, vyhodí primáře a stojí to dva a půl milionu.
Litujete něčeho? Udělal byste něco jinak?
Určitě ne. Víte, lékaři jsou zvláštní sociální skupina a naše prestiž ve společnosti je poměrně vysoká, protože lidé vnímají, že se jim snažíme pomáhat. A v posledních letech jde navíc o to vzdorovat, promiňte mi ten výraz, té lůze, která neváhá zdravotní systém drancovat. Víme, že 30 procent peněz, které jdou do zdravotnictví, se rozkrade. Jak jsme se dřív prali jen s nemocemi, tak teď musíme chránit pacienty i před krádežemi peněz, které mají být na jejich péči.
