„Čirou náhodou jsme loni v prosinci zjistili, že státní podnik Mero, který spravuje všechny ropovody v zemi, do mapy zanesl trasu ropovodu vedle současného etylenovodu Unipetrolu, což zřejmě bylo nejjednodušší. S tím každopádně spolu s Litvínovem nesouhlasíme,“ uvádí klínský starosta Jiří Matoušek, který ve čtvrtek o problému jednal s Litvínovem i firmou Mero.
Postavit ropovod Litvínov–Spergau je kvůli nezávislosti na strategických surovinách z Ruska zájem celé EU a stát se ke stavbě jižní větve ropovodu Družba zavázal před čtyřmi lety.
Do podzimu byla v mapách kraje jeho trasa zakreslena pouze jako nekonkrétní patnáct kilometrů široké pásmo.
Jasno bylo na konci roku. To už byla v mapách územního rozvoje kraje přesnější trasa přes Klíny a Litvínov s 300 metrů širokým ochranným pásmem, kde by neměla stát žádná stavba.
Ropovod by vedl vedle čtyřicet let starého etylenovodu pro Unipetrol, který je zakopaný v zemi a místní se s ním dávno smířili. Mají kvůli němu jen takzvaná věcná břemena na pozemcích.
Lidé doufají v jinou variantu
„Návrh a projednání trasy koridoru ropovodu je úkolem Ústeckého kraje a společnosti Mero. Ministerstvo ale vnímá, že s trasou případného ropovodu mají některé obce problém. Ochotu společnosti Mero podpořit záměr starostů Litvínova a Klínů nalézt alternativní trasu tak resort vítá,“ řekl MF DNES mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu David Hluštík.
V jinou variantu (než nakreslilo Mero) doufají také stovky obyvatel, jinak by se Litvínov stal ropovodem rozděleným městem, dotkl by se dvou tisíc pozemků soukromých majitelů.
Otázky a odpovědiK čemu ropovod? Se stavbou ropovodu Litvínov–Spergau ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) počítá od roku 2015. Jde o prodloužení ropovodu Družba přepravujícího surovou ropu z jižní větve od rafinerie Litvínov do rafinerie TRM Spergau. Smyslem je zabezpečení přepravy suroviny propojením jižní větve přes ČR a Slovensko a severní přes Německo a Polsko. Posílí to energetickou bezpečnost Česka i Německa. Kde se vzal problém? Do loňského podzimu jeho trasa z Litvínova k hranicím s Německem byla v mapách plánovaného rozvoje kraje zakreslena pouze jako 15 kilometrů široký pás. V lednu šéfové místních samospráv zjistili, že trasa ropovodu se podle plánů státní firmy Mero zúžila na 300 metrů a povede z Litvínova přes Klíny na Mníšek, aniž by přitom Mero mělo územní rozhodnutí. Klíny by částečně zmizely z mapy a o domy a pozemky by přišly stovky lidí v Litvínově. Co bude dál? Radnice začaly jednat s obyvateli i firmou Mero, vznikl společný tým. Litvínov již připravil náhradní variantu trasy, která nezasahuje žádnou obec, vyjádřit se k ní musí ovšem ochránci přírody. Klíny a Litvínov již podaly na kraj stížnost a připomínky k projektu, radnice mají řadu možností, jak se bránit a najít jiné řešení. Co na to stát? MPO snahu najít alternativu vítá. |
„Vědí o ropovodu čtyři roky a tady za tu dobu vyrostla spousta domů, které by šly k zemi. To nemůže dnes projít,“ je klidný Jan Gründling, který má dům v Klínech-Holubím vrchu.
„Kdyby se to opravdu stavělo, celá ves i dům, kde jsem se narodil, padne. Starosta hledá jinou trasu, tak snad se to povede,“ doufá další majitel domu Josef Stejskal.
S ropovodem by skončil i zdejší oblíbený lyžařský areál.
„Určitě zůstane, snad v dnešní době nebudeme dělat chyby jako za komunistů. Nějaký úředník si prostě ulehčil práci a nakreslil ropovod vedle etylenovodu,“ řekl Josef Dlouhý, šéf areálu, kde se na začátku července otevře nová letní bobová dráha za 14 milionů korun.
Riziko vyvlastňování
Podle starosty je největší riziko v tom, že pokud do plánu Ústeckého kraje bude ropovod schválený, nelze s tím už nic dělat. A protože by se stavělo ve veřejném zájmu, může přijít na řadu vyvlastňování domů.
„Pro nás by to znamenalo totální zánik obce. Od ledna neděláme nic jiného, než že jednáme s Merem. Už jsme proti umístění zařízení vznesli s Litvínovem připomínku na kraj a ten se s tím musí při územním plánování vypořádat,“ přiblížil Matoušek.
„Proběhla pracovní jednání, kde všichni zúčastnění vznášeli připomínky. Následovat bude veřejné projednávání, kde se veřejně mohou všichni vyjádřit,“ uvedla mluvčí kraje Lucie Dosedělová.
Celý projekt je tak na začátku. Litvínov navíc už připravil náhradní variantu trasy, která nezasáhne žádnou obec, bude se projednávat 22. června.
„Mero se tomu nebrání a domluvili jsme se i na vytvoření pracovní skupiny. Nyní máme před sebou ještě několik možností, jak se bránit, protože rozhodnuto nebude dříve než za dva roky,“ dodal Matoušek.
