„Dali jsme dohromady všechny potřebné informace o již zaniklých hradech kolem dnešního zámku Jezeří a v současné době vytváříme jejich 3D modely,“ říká archeolog Milan Sýkora.
Vznikem pozemkové šlechty se do kopců v Krušných horách dostaly tři významné rody, které ve 13. století významně ovlivnily tuto část Čech. Od západu přišli Žeberkové, od východu Rýzmburkové a mezi tyto dva velké rody se vklínil menší rod Rvenických. Pozůstatky jejich sídel, právě těch, která archeologové modelují, jsou k nalezení dodnes v podobě rozbořených zdí, valounů nebo zbytků trámů.
Archeologové se dopátrali několika zcela zaniklých tvrzí a hlavně dvou velkých hradů. Jeden dostal název Albrechtický a druhý Hrad na Josefínské skále.
„Oba hrady byly ve své době velice výstavní. Albrechtický hrad se mohl chlubit válcovitou věží, typickou právě pro 13. století. Postavit ho nechali zřejmě Rýzmburkové,“ říká Sýkora. Zároveň podotýká, že objev není úplně původní.
„Ruiny Albrechtického hradu objevil v sedmdesátých letech minulého století nadšenec Petr Plachý a v té době se o tom mluvilo jako o senzaci, pak se ale na sídlo zapomnělo. Přitom v mosteckém muzeu ležela už dávno zpráva z předválečných let, kde jsou již ruiny této stavby zaměřené. To znamená, že původní německé obyvatelstvo minimálně o tomto hradu vědělo,“ popisuje Sýkora.
O hradu na Josefínské skále neexistovaly písemné zmínky
Naopak o Josefínské skále objevené nedávno žádné zmínky v písemné podobě zřejmě neexistovaly. Archeologové ale i o tomto hradě, který patrně postavili páni z Ervěnic, postupně získávají informace.
„Hrad byl postavený na velmi vysokém a strmém místě, a proto nebyl příliš velký. Hlavní stavbou byl věžovitý obytný palác a bezpečně víme, že existoval od 13. do 15. století,“ říká Sýkora. Stejné časové rozpětí se týká všech zaniklých hradů kolem dnešního Jezeří.
Josefínská skála úzce souvisí i s Jezeřím, jediným dochovaným hradem v této oblasti, do kterého později majitelé přesídlili. Hrad pak přestavěli na dnešní zámek.
„Hrad na Josefínské skále byl opravdu vysoko, až téměř na hranici Krušných hor, a zřejmě nebylo lehké dovážet tak daleko potraviny a jiné potřebné věci,“ poznamenal Sýkora. Jezeří tak šlechtě poskytovalo větší pohodlí, snadnější přístup a v té době modernější bydlení.
Přesnému určení a využití hradu na Josefínské skále pomohly detektorové průzkumy, při nichž se našly hroty šípů nebo kopí.
„Vojenské předměty můžeme datovat do 13. až 14. století, ale nevíme ještě, o jaké vojenské události se jednalo. Je možné, že to souvisí s událostmi po smrti Přemysla Otakara II. nebo také boji, ke kterým docházelo v Krušnohoří, když na trůn usedl Jan Lucemburský,“ uvádí Sýkora.
S 3D modely pomáhají letecké snímky
Stejný osud, jako měl hrad na Josefínské skále, čekal i známější původní hrad Starý Žeberk. Podle Milana Sýkory byl postavený také v extrémní poloze. Jeho majitel byl v té době purkrabím v Kadani a sídlil i na místním hradě v Tachově.
„Proč nechal postavit hrad Žeberk, nevíme, ale po skončení jeho funkce se jeho rodina přestěhovala do Nového Žeberka, který byl již přístupnější,“ zmínil Sýkora. Tento hrad se v současné době zaměřuje, aby mohli archeologové vytvořit i jeho počítačový model.
S výrobou počítačových 3D modelů všech objevených hradů v okolí Jezeří archeologům pomáhají například snímky z letadla a laserové skenování, ze kterého získávají základní model terénu.
„Pomocí geologické stanice se zaměří okna, trámy a různé otvory. Podle toho již poznáme, k čemu byl prostor určený,“ přibližuje náročnou výrobu modelu Sýkora.
Záznamy o hradech už díky odborníkům existují v písemné podobě a Milan Sýkora plánuje vydání jednotlivých brožur a později i knihy. „Samozřejmě bychom chtěli vytvořit i makety hradů, ale protože je to dost finančně náročné, tak je tento plán zatím na začátku,“ dodal archeolog.
