Když děti ve školních jídelnách svou porci nedojedí, protože jim nechutná, anebo na jídlo vůbec nepřijdou, utrácejí rodiče i stát zbytečně nemalé částky za něco, co skončí v koši.
V kraji chodí denně do jídelen na snídaně, svačiny, obědy a někdy i večeře přes sto tisíc dětí, kuchařky pro ně musejí za deset měsíců školního roku navařit jídlo z 10,4 tun potravin. Podle odhadů jich přitom v odpadcích skončí 20 až 35 procent.
Změnit to chtějí lidé z občanského sdružení Skutečně zdravá škola svou akcí Miluji jídlo, neplýtvám. V kraji se k jeho snaze připojily základní školy v Meziboří u Litvínova a v litvínovské čtvrti Hamr.
„Vztaženo na Ústecký kraj představuje dvacet procent dva tisíce tun zbytků. Pokud ale děti, žáci a studenti nedojedli 35 procent pokrmů, je to až 3 648 tun zbytků. Přepočteme-li to na porce o velikosti 500 gramů, vyhodí se každý rok v krajských školních jídelnách přes 7,3 milionu porcí. Za které rodiče teoreticky zaplatí téměř 182 milionů korun,“ uvádí Tomáš Václavík, ředitel iniciativy Skutečně zdravá škola.
Nabídka dvou až čtyř jídel
Hamerská škola se do akce přihlásila na popud svých žáků. Ti při jedné ze schůzí svého parlamentu probírali s vedením, že si všímají přibývajících porcí vyhozených do koše. Dohodli se spolu proto na dalším postupu a letos v únoru se zapojili.
„Tento týden proběhne osvěta na téma plýtvání jídlem formou tematické výuky či besed přímo v jídelně. Od dubna pak audit zbytků jídla a sestavení konkrétních cílů, jak odpad snížit. Nyní máme zhruba 1 200 litrů odpadu a za jeho likvidaci platíme okolo 1 700 korun měsíčně,“ přiblížila Šárka Jandová, zástupkyně ředitele školy Litvínov-Hamr.
Dříve nebývalo zvykem, že si žáci a studenti mohli volit, co budou jíst. Dnes už jim to jídelny umožňují a na výběr bývá ze dvou až čtyř jídel.
Jednotlivé pokrmy plánují vedoucí jídelen, nemohou si však vymýšlet zcela podle svého vkusu. Musí se řídit předpisy, jakou mají mít chody výživovou hodnotu a kolik jakých surovin musejí za měsíc děti dostat.
Právě to se ale občas ukazuje jako problém. Když se totiž snaží ve školních jídelnách vařit zdravěji anebo zkoušejí pokrmy, které děti neznají z domova, mnohé je nechtějí jíst.
V Česku každoročně probíhá soutěž o nejlepší školní oběd:
24. srpna 2017 |
Pomoci mají metodické materiály
„Je složité se každému trefit do chutí a obzvlášť je těžké vařit pro děti. Mají rády klasiku jako smažená jídla, knedlíky, omáčky s těstovinami, prostě to, co znají z domova. Zkoušíme i pro ně neznámé věci, ale do toho moc nejdou. Když například uděláme zdravější variantu knedlíků se semínky, tak už to má jinou strukturu a už to nejedí,“ přibližuje Jan Bouzek, vedoucí mezibořské školní jídelny.
„Děti si volí ze dvou jídel. Snažíme se, aby vždy první varianta byla klasická pro ty, kteří nechtějí experimentovat, a druhá zdravější pro všechny, kteří chtějí poznávat nové chutě,“ poznamenává Bouzek.
Iniciátoři Skutečně zdravé školy pro zapojené instituce připravili nejrůznější manuály, jak žákům problém plýtvání potravin představit i jak provést kontrolu v jídelnách, aby se zjistilo, kolik potravin se tam skutečně vyhodí.
„Pomocí metodických materiálů mohou pedagogové představit žákům dopady plýtvání. Připravili jsme i návod na audit ve školní jídelně, který mohou provést sami žáci a zjistit jednak to, kolik jídla se vyhazuje, a také důvody, proč žáci obědy nedojídají. Na našem webu pak nabízíme také návod, jak ve škole vytvořit akční plán na snižování plýtvání a příklady opatření, které může škola zavést,“ dodává Václavík.
