"Pokud se s tím něco neudělá, za 10 let tu nebude mít kdo léčit," varuje šéf Sdružení praktických lékařů na Mostecku Roman Houska.
VZP Housku před dvěma týdny požádala, aby zjistil, kolik z jeho kolegů ještě přijímá nové pacienty. "Ze 40 lékařů na Mostecku se mi ozvala jedna jediná kolegyně z Litvínova, že by ještě mohla lidi vzít," říká Houska.
Jak jsou praktičtí lékaři v Ústeckém kraji přetížení, dokládá statistika. "Zatímco celostátní průměr je 1 700 pacientů na jednoho lékaře, v Ústeckém kraji má každý lékař v kartotéce asi 2 300 lidí," uvádí Houska.
Praktických lékařů ubývá všude. VZP za celý loňský rok podepsala v celém Česku nové smlouvy jen s osmi novými, skončilo jich přitom 32.
Například v Dubí na Teplicku byli ještě nedávno tři lékaři, všichni ve vysokém věku. Jeden nedávno zemřel a jiného radnice sehnala jen s velkými obtížemi.
"Kdybychom ho nezískali, byl by to velký problém," poznamenal starosta Dubí Petr Pípal. Radnice se proto nyní obává, co bude, až praxi ukončí další ze starších doktorů.
V roce 2015 bude každému třetímu lékaři v kraji přes 65 let
MF DNES má k dispozici alarmující analýzu, kterou v srpnu 2012 vytvořili lékaři spolu s Katedrou všeobecného lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha a akreditační komisí ministerstva zdravotnictví. Zatímco v roce 2000 ordinovalo na severu Čech 61 lékařů starších šedesáti let, o deset let později jich bylo 121.
"Praxe zůstávají neobsazené, dochází k jejich slučování, což může mít vliv na kvalitu poskytované péče," upozorňují autoři studie.
V nejbližších letech se to podle studie nezmění. Lékařů, jimž už bylo 65 let, bylo v roce 2010 v Ústeckém kraji 17,3 procenta, což je nejvíc ze všech regionů v Česku. A výhled na rok 2015 je skutečně znepokojující: podle analýzy to má být na severu Čech už každý třetí.
Mladí lékaři po studiích totiž většinou nemají peníze na odkoupení zavedené praxe a na sever Čech se také často nevracejí. Zůstávají ve městech, kde studovali, nebo odcházejí do zahraničí.
Co s tím, vedení Ústeckého kraje neví. Na dotaz MF DNES reagovalo jen obecným popisem, jak to v regionu vypadá. Vina je podle politiků na straně samotných lékařů. "Povinnost zajistit péči je věcí zdravotních pojišťoven," stojí ve zprávě kraje s tím, že nabídku zázemí pro lékaře mají obstarat obce.
Nepomáhají ani ministerské dotace
Ministerstvo zdravotnictví láká mladé lékaře do ordinací na dotace. Od roku 2009 takto investovalo bezmála půl miliardy korun, příliš to ale nepomáhá.
Ministerstvo například vytvořilo takzvaná rezidenční místa. Na jedno vyplácí příspěvek 26 tisíc korun měsíčně, tedy 936 tisíc korun celkem, díky němuž mohou lékaři snadněji získat atestaci praktického lékaře. Část dává nemocnicím, část si nechává praktický lékař, který na atestaci nováčka dohlíží, zbytek činí plat začínajícího lékaře.
Jenže pro praktické lékaře to znamená další administrativní zátěž a navíc neexistuje žádná povinnost, aby nový lékař praxi vykonával v místě, kde ho vyškolili.
V Ústeckém kraji se tak za poslední tři roky podařilo nahradit lékaře starší 65 let novými jen v 30 procentech rezidenčních míst. Je to nejnižší číslo v celém Česku, celorepublikový průměr je 55 procent.
"Bohužel nejnižší procento vykazují kraje s nejvyšším počtem všeobecných praktických lékařů v důchodovém věku - mezi nimi dominuje Ústecký kraj. Zde je situace o to více alarmující, že v roce 2011 se zde nenašel ani jeden lékař ochotný za stávajících podmínek školit, tedy nebylo zde žádné rezidenční místo," uvádí autoři analýzy.
Podle ministerstva zdravotnictví ale není problém v nedostatku vyškolených lékařů. "Nespočívá v nedostatku lékařů s touto kvalifikací, ale spíše v neochotě starší generace všeobecných praktických lékařů uvolnit své ordinace mladším lékařům a v nedostatku peněz mladých lékařů na přebírání soukromých ordinací," míní mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
