Z krajiny, která po desetiletí zásobovala republiku energií z uhlí, by tak měla v budoucnu proudit energie ze solárních elektráren.
Jak se mění energetická koncepce státu a Evropy, dochází k postupnému útlumu těžby uhlí. Spolu s tím dojde k uzavírání zdejších hnědouhelných elektráren.
Například Elektrárna Prunéřov I, kterou provozuje elektrárenský gigant ČEZ, se po necelých šedesáti letech provozu definitivně odstaví už příští rok.
„Větší Elektrárna Prunéřov II má fungovat do roku 2035, tedy stejně dlouho, jako bude probíhat těžba uhlí,“ uvedl při setkání se zástupci Evropské komise ředitel elektráren Prunéřov a Tušimice Otakar Tuček.
S koncem uhelné éry proto hledají energetici jiné zdroje a nabízí se jejich propojení se stávajícími lokalitami. I proto na výsypce v těsném sousedství Nechranické přehrady, na niž se z nedaleké Elektrárny Tušimice po celých 20 let ukládal popílek, plánuje ČEZ postavit solární park.
„Na rekultivovaném prostoru bychom chtěli postavit 40megawattovou fotovoltaickou elektrárnu,“ doplnil Tuček.
Podobnými plány se zabývá i státní podnik Palivový kombinát Ústí, který má na starosti obnovu těžbou zničených a státem vlastněných území.
„V současnosti zpracováváme řadu materiálů, na základě kterých se bude stanovovat nejefektivnější způsob využití území po ukončení těžební činnosti. Prioritní oblastí je energetika,“ sdělila Hana Volfová, mluvčí státního podniku.
„Především proto, že tento region byl i v minulosti významně zaměřen na energetiku a byla vytvořena potřebná infrastruktura – soustavy vysokého napětí a velmi vysokého napětí,“ dodala Volfová.
V delším časovém horizontu pak energetici uvažují o plovoucích solárních ostrovech. Zabývají se záměrem možného využití plánovaných vodních ploch, jež nahradí vytěžené doly, pro umístění plovoucích solárních parků. Pokud by však mělo k jejich výstavbě dojít, netýkalo by se to již rekultivovaných území kolem jezera Milada i Most.
24. července 2015 |
„Jedná se o významné biotopy nejen pro chráněné rostliny a živočichy, ty by taková činnost narušila,“ upozornila mluvčí Hana Volfová.
Prvním jezerem, na jehož hladině by se solární parky mohly pohupovat, je tak až zamýšlené sedmisethektarové jezero na místě stávajícího dolu ČSA.
12. února 2018 |
Nápad s fotovoltaikou nevadí ani ekologům. „Co považujeme za důležité, je, aby okolní obce a jejich obyvatelé, kteří byli dlouhá léta těžbou poznamenáni, měli možnost se takovýchto projektů zúčastnit,“ poznamenal Jan Freidinger z mezinárodního hnutí Greenpeace.
Za budováním obnovitelných zdrojů však ekologové vidí úskalí. Zisky by podle nich měly zůstávat v regionu, aby sloužily k nápravě dosavadní ekologické zátěže.
4. září 2017 |
