Těžba začíná hned za městem. Rypadlo v lomu Bílina při pohledu z Litvínova, v...

Těžba začíná hned za městem. Rypadlo v lomu Bílina při pohledu z Litvínova, v pozadí vrch Bořeň. | foto: Monika Gordíková, MF DNES

Skandální, kritizují ekologové snahu prodloužit těžbu uhlí na lomu Bílina

  • 18
Severočeské doly žádají u báňského úřadu o prodloužení těžby na lomu Bílina do roku 2035. Těžba by měla probíhat za hranicí územně ekologických limitů, které v devadesátých letech stanovila vláda Petra Pitharta. Proti jsou ekologové.

„Mohu potvrdit záměr prodloužit těžbu do roku 2035. Nyní je to na posouzení Obvodního báňského úřadu pro území kraje Ústeckého se sídlem v Mostě. Jedná se o administrativní krok, který ještě neznamená těžbu samotnou. Administrativa – než získáte povolení k hornické činnosti – totiž trvá několik let,“ říká Lukáš Kopecký, mluvčí Severočeských dolů.

Nyní má společnost, jejímž jediným akcionářem je ČEZ, povolení k hornické činnosti do roku 2030. „A právě v roce 2030 chceme být připraveni na eventualitu, abychom mohli na lomu Bílina těžit hnědé uhlí dál, pokud toto uhlí bude potřeba a pokud tím zabezpečíme energetickou bezpečnost státu,“ dodává Kopecký.

Plány na prodloužení těžby však kritizují ekologičtí aktivisté. Zejména proto, že ve svém středečním programovém prohlášení vláda počítá s možným odklonem od uhlí do roku 2033.

„Žádost o prodloužení těžby na dole Bílina až do roku 2035 je pro nás naprosto nepřijatelná. Jde o přímé popření snah o rychlý konec uhlí, ke kterým se hlásí i česká vláda a které rovněž potvrdila ve svém programovém prohlášení. Skandální je to o to více, že tak činí skupina ČEZ, kterou z bezmála 70 procent vlastní stát. Nebezpečí, které vnímáme, je zjevné: závazky skončit s uhlím rychle zůstanou jen na papíře a ve skutečnosti budou dál pokračovat přípravy, aby se uhlí mohlo těžit a využívat i po roce 2033. Společnost ČEZ by závazky vlády měla respektovat a ta by měla dělat vše pro jejich realizaci. V opačném případě by to znamenalo, že si vládní politici dělají jen alibi a jejich program je pouhým cárem papíru,“ uvádí Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR.

Za zastavení prací chtějí těžaři statisíce, aktivisté z Bíliny částku odmítli

Ekologům se hlavně nelíbí lokalita, ve které chtějí Severočeské doly těžit. „Jedná se o první těžbu za hranicí původních limitů, které v roce 1991 ustanovila vláda Petra Pitharta. V roce 2015 tyto limity prolomila vláda Bohuslava Sobotky a na dolu Bílina je posunula takovým způsobem, že by se tam mohlo těžit až někdy do roku 2050,“ vysvětluje znepokojení aktivistů Lukáš Hrábek, mluvčí Greenpeace ČR.

Záměr těžby na území povoleném v roce 2015 potvrzuje i mluvčí dolů. „Sobotkova vláda nám územně ekologický limit posunula, takže náš záměr s tím není v žádném rozporu. My se nesmíme pohybovat za územně ekologickými limity. Všechno je to legální nebo podle zákonů,“ podotýká Kopecký.