V lese se našly dvě bronzové sekery se středovými laloky, masivní bronzový náramek s jemnou rytou výzdobou a dva zlomky mědi či bronzu. | foto: Pavel Křivohlavý, 5plus2.cz

Z rozryté půdy čouhal kus náramku, les pak vydal předměty staré tisíce let

  • 6
Lesník si při kontrole revíru u Štětí na Litoměřicku všiml nápadného předmětu. Do lesa proto přivolal odborníky, kteří se teď díky tomu těší z nálezu artefaktů starých tisíce let.

Kovotepec rychle sbalil to nejcennější, co měl. Velký bronzový náramek s nádhernou rytou výzdobou, dvě bronzové sekery a několik kusů mědi. Vesnici přepadli nepřátelé a je třeba ukrýt živobytí. Nedaleko vsi proto rychle vyhloubil mělkou díru a vše uschoval pod navršenou zeminu.

Až bude po všem, vrátí se a svůj poklad si vyzvedne... Možná tak nějak kdysi začal příběh bronzových artefaktů, které se nedávno našly v lese u Štětí. Na světlo světa se tak znovu dostaly až po téměř 3,5 tisíci letech.

„Bronzové předměty našel pracovník lesní správy při kontrole v lese nedaleko Štětí. V rozryté půdě najednou uviděl ze země vyčnívající kus náramku, jehož zelená patina ho upozornila, že by se mohlo jednat o nějaký starý předmět. Zavolal nás a my jsme depot vyzvedli a zachránili,“ vypráví archeolog a ředitel Podřipského muzea v Roudnici Martin Trefný.

Archeologové na místě nalezli dvě bronzové sekery se středovými laloky, masivní bronzový náramek s jemnou rytou výzdobou a dva zlomky mědi či bronzu. Ty ještě musejí podrobit analýze spektrometrem.

„Předměty pocházejí z konce střední až mladší doby bronzové. Časově bychom to mohli vymezit zhruba 14. až 12. stoletím před Kristem. Jejich stáří je tedy možná až 3 400 let,“ poznamenal Trefný.

Nalezené artefakty nyní pokrývá zelená patina, v době svého vytvoření ale doslova zářily. „U bronzových předmětů si často neuvědomujeme, že jejich původní lesklý žlutý vzhled byl velmi podobný zlatu. Dekorativní efekt byl proto úplně jiný než dnes,“ říká archeolog a ukazuje masivní náramek.

„Nosil se na ruce, i když je tak velký, že by se vešel i na nohu. Je tak těžký, že se zřejmě používal jen ke slavnostem nebo ceremoniím, žena nebo muž ho nosili pouze při vzácných příležitostech jako součást kroje nebo slavnostního oděvu,“ doplňuje.

Odborníci chtějí zjistit víc

Archeolog dále ukazuje dvě drobné sekerky. „Dnešní sekery mají oko, do kterého se zasadí topůrko, takové se u nás však objevují až daleko později. V době bronzové se používaly sekery se středovými laloky, do nichž se nasadila podélně rozštípnutá násada a pořádně se převázala. Aby šlo se sekerou dobře pracovat, na topůrko se používala do pravého úhlu zahnutá větev nebo kořen,“ přibližuje Trefný.

Historici zkusí vyzkoumat i to, zda se příběh nálezu ze štětských lesů skutečně odehrál tak, jak je naznačeno v úvodu.

„Tehdy v místě nálezu les vůbec nemusel být, mohlo tam být pole či stepi blízká krajina. Protože v okolí není žádný přírodně výrazný prvek, jako třeba nápadná skála, myslíme si, že k zakopání vedla majitele nikoli myšlenka obětovat dary božstvu, ale snaha zachránit majetek před zloději či nepřáteli,“ říká Trefný s tím, že místo ještě není detailně prozkoumáno, ale v okruhu maximálně několika málo kilometrů určitě nějaké sídliště z doby bronzové bylo.

„Krajina kolem Labe je součástí klasické sídelní oblasti, kde pomalu na každém poli máme pozůstatky po nějakém prehistorickém osídlení. Bude-li to možné, uděláme v místě nálezu mikrovrypy, tedy povrchový sběr v lesním prostředí, abychom zjistili více,“ dodává Trefný.