Asfalt na komunikaci u jezera Milada je popraskaný. (květen 2023)

Asfalt na komunikaci u jezera Milada je popraskaný. (květen 2023) | foto: Vladěna Maršálková, MF DNES

Stezka kolem jezera Milada se trhá kvůli jílovitému terénu, náprava se řeší

  • 10
Nestabilní terén, který tvoří především jíly, může za popraskání asfaltu na komunikaci, která obepíná jezero Milada nedaleko Ústí nad Labem. Dva několikametrové úseky se nacházejí na jižní straně vodní plochy, z bezpečnostních důvodů je do nich zakázáno vstoupit.

Příčinu trhlin ukázal geologický průzkum, který si v polovině tohoto roku nechal udělat státní podnik Diamo, jenž je správcem území u jezera. S jeho výsledky se v současné době pracovníci Diama seznamují.

„Oblast vnitřní výsypky bývalého lomu Chabařovice tvoří především jíly, které jsou v základových zeminách a jsou citlivé na změnu vlhkosti. Terén stále není zcela stabilní, nadále sesedá, a proto zde dochází k tvorbě trhlin na povrchu a k vsakování vody do hlubších vrstev,“ uvedla mluvčí Diama Hana Volfová.

Jak konkrétně se dotčené území bude sanovat, není v tuto chvíli jasné. „Hlavním úkolem inženýrsko-geologického průzkumu bylo najít příčinu nestability a obecně navrhnout stabilizační opatření. Na základě tohoto průzkumu se začne zpracovávat další stupeň projektové dokumentace, která popíše konkrétní podobu stabilizačního opatření,“ dodala Volfová.

Státní podnik počítá s tím, že po vybrání nejvhodnějšího postupu by měly sanační práce u jezera skončit v roce 2025. „Finanční odhad prací v tuto chvíli činí nižší desítky milionů korun, které budou hrazeny ze státního rozpočtu,“ nastínila Volfová s tím, že se v současné době nepředpokládá rozšíření zákazu vstupu do dalších lokalit v jižní části jezera.

11. července 2015

Zákaz vstupu má podle Volfové svůj důvod. „S ohledem na rozsah trhliny je zde vysoké nebezpečí úrazu, případně poškození vlastního majetku – kola, bruslí či kočárku,“ upozornila už před časem.

Jezero Milada, které je oblíbeným místem sportovních i turistických aktivit řady obyvatel krajského města i širokého okolí, vzniklo místo velkolomu Chabařovice, v němž se naposledy těžilo v roce 1997. O tři roky později jej začali zaplavovat, veřejnosti bylo zpřístupněno v roce 2015.