"Zmapovat historii koštických domů mě napadlo při dvouletém pátrání po předcích," přibližuje Hellerová.
Například starosta Koštic Jaroslav Vlasák až díky ní zjistil, že mají se sousedem vrata jen deset metrů od sebe proto, že jejich domy kdysi patřily k sobě.
"Je to velmi zajímavé a my to všichni vítáme. Dům, kde bydlím, byl dřív součástí velkého statku. A nevěděl jsem, že když tam přijel koňský potah, neměl se kde otočit, takže musel dvůr objet a druhou stranou zase vyjel," popisuje starosta Vlasák.
Hellerové pomáhá, že obyvatelstvo Koštic neovlivnily předválečné ani poválečné odsuny, a tak v obci zůstala spousta rodin se staletými kořeny.
Do budoucna autorka plánuje celou knížku
"Vždy ještě přikládám zajímavosti z historie, například, co byl půllán (zhruba 10 hektarů), jak probíhala robota, jak vrchnost domy číslovala. Podnětné připomínky má místní student architektury Jakub Jaroš a někteří pamětníci, kterých je však už bohužel málo," říká Hellerová.
Koštické domy 2 a 72 dnes
Například v nejnovějším zpravodaji se mohou obyvatelé Koštic dočíst, jak se vyvíjela historie jednoho z nejstarších domů v obci, čísla 2, na jehož pozemcích dnes stojí i domy číslo 72 a 91.
Hellerová například zjistila, proč v domě číslo 72 na konci 19. století vzniklo pekařství Karla Svatoše, jenž původně pracoval v sousedním Křesíně.
"Karel odešel z křesínského mlýna, kde prý mlynářce pro vzájemné neshody hodil na hlavu plech s koláči, a zřídil si vlastní živnost," píše Hellerová do zpravodaje.
"V budoucnu bych chtěla historii domů rozepsat podrobněji, protože zpravodaj má omezenou kapacitu, a udělat knížku o tajemných domech v Košticích i s fotkami," plánuje autorka.
